Cyril Mandel (1873–1907) „Tichá řeč malířovy palety“

Malíř Cyril Mandel patřil k výrazným osobnostem moravského výtvarného umění přelomu 19. a 20. století. Narodil se 23. 10. 1873 v Kuželově na Horňácku a už od dětství se u něj projevoval výtvarný talent. Studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze a dále na pražské Akademii výtvarného umění, kde byl žákem profesora Františka Sequense i Vojtěcha Hynaise. Po návratu z vojenské služby a studijní cestě v Mnichově se usadil ve Velké nad Veličkou a plně se věnoval malířské tvorbě a výstavní činnosti. Přátelil se s Jožkou Uprkou i dalšími tehdejšími významnými moravskými malíři a výtvarníky. Patřil k zakládajícím členům Sdružení výtvarných umělců moravských. Zemřel náhle 16. 8. 1907.

Předmětem zájmu Cyrila Mandela byla jak portrétní a figurální tvorba, zaměřená na výrazné venkovské typy horňáckého regionu, tak krajinomalba. Byl velmi plodným malířem, z jeho díla je známo 200 olejomaleb, více než 100 akvarelů a množství pastelů a kreseb. Na výstavě Cyril Mandel (1873 – 1907) Tichá řeč malířovy palety je k vidění přes 100 jeho prací. Výstava byla připravena ve spolupráci s Galerií výtvarného umění v Hodoníně.

Výstavu bude možno navštívit každý den mimo pondělí až do 30. 10. 2022. Otevírací doba a ceník ZDE.

KNIHA: Maliva, J.: Cyril Mandel (1873−1907) Tichá řeč jemných valérů malířovy palety.

Publikace z pera renomovaného historika umění doc. PhDr. Josefa Malivy přibližuje a odborně hodnotí malířské dílo Cyrila Mandela. Kniha je doplněna bohatou obrazovou dokumentací a soupisem autorových malířských prací. Publikaci je možné zakoupit v prodejně ve vstupní budově MVJVM Strážnice (skanzenu) nebo objednat na http://www.gvuhodonin.cz/PUBLIKACE/knihy-gal

 

 

Plakát k výstavě a autoportrét:

 

Zámek

Ozdobou města Strážnice je zámek obklopený rozsáhlým parkem. Svou dnešní novorenesanční podobu s klasickými prvky však získal až v polovině 19. století.

V prostorách zpřístupněných veřejnosti si mohou návštěvníci prohlédnout historickou knihovnu, která obsahuje 13 000 svazků knih. Stálá expozice „Nástroje lidové hudby v České republice“, jediná svého druhu ve střední Evropě, je kvůli rekonstrukci dočasně uzavřena. Znovu přístupná bude od sezóny 2022. V zámku jsou postupně obnovovány i další interiéry, nejnověji byla veřejnosti zpřístupněna zámecká kaple s historicky cenným oltářem. Mnohé návštěvníky jistě zaujmou i každoročně se obměňující výstavy v zámecké galerii. Pro koncerty a jiné kulturní programy se využívají prostory růžového, zeleného a žlutého salonku.

Původně stála na místě zámku pevnost jako strážní stanoviště na moravsko-uherské hranici. Odtud pochází i pojmenování pozdějšího města Strážnice. Než se původní tzv. vodní hrad stal reprezentativním sídlem, prošlo panství bohatou historií.

Nejstarší zmínky sahají do 14. století, kdy se připomínají první vlastníci – páni z Kravař. Ti provedli první přestavbu původní tvrze a kolem roku 1450 budují západní křídlo zámku. Z opevnění zůstala dodnes zachována část valu s gotickou Černou branou. Významnými majiteli byli od roku 1501 Žerotínové, kteří k zámku nechali přistavět východní a spojovací severní křídlo zdobené renesančními arkádami.

Po bitvě na Bílé hoře se posledními vlastníky strážnického panství stávají Magnisové. Ti se zasloužili o dnešní podobu zámku i o založení rozsáhlého anglického parku, kam si nechávali přivážet cizokrajné dřeviny. Dodnes se Strážnice pyšní nádhernou platanovou alejí, uvádí se, že je údajně nejdelší ve střední Evropě.

Dnes je zámek sídlem Národního ústavu lidové kultury , který mimo jiné rovněž spravuje památkové objekty, a to nejen zámku, ale i zámeckého parku a Muzea vesnice jihovýchodní Moravy známého pod názvem skanzen Strážnice.

Learn more