doznaly výklady demonologieké, které vysvětlují význam-obilí vtělením obilních démonů, ale které dnes poznenáhlu zatlačovány jsou názory jinými. Obilní démoni podle učení Mannbard-tova, rozšířeného Frazerem, ať v lidské nebo ve zvířecí podobě, zůstávají skryti v posledním obilí pole i tehdy, přináší-li se domů, a zůstávají tedy i v onom zrní, jež se přidává k nové setbě, takže v klíčícím osení ožívají znovu k novému životu. Jiné výklady pozdější doby přiklonily se k dynamistickým teoriím o síle, upoutané a koncentrované ve vybraném obilí, která přirovnávána bývá k „mana", jako by byla energií, která je zachycena v posledních klasech a která s nimi znovu přechází na pole a mladé obilí. Vzhledem k tak rozdílným teoriím ukazuje se, tuším, jasně potřeba pozdržeti se u cyklu žatevníeh zvyků s ohledem k setbě, aby se objasnila souvislost, mezi nimi, mezi dožínkanii a setbou, a aby se ukázalo, jaké zásady vedou k tomu, že se zvláštním zrním minulé žatvy začíná setba nového roku.

Podle zvykoslovných zápisů z našich krajů československých jsou to především dožinkové, věnce, které se nosí obřadně do domu a schovávají, mnohdy po celý rok, aby zrno z nich s prvými hrstmi setby rozhodilo- se mezi brázdy. Věnec z obilí stal se u nás vůbec základní součásti dožínek, tak až celé slavnosti dostalo se někdy pojmenování „věnec.",55a) podobným pochodem myšlenkovým, jako. když v západním Polsku slaví se při dožetí „wieńcowe", „wieniec", „wieńcowiny".56) Zatím co jiné obyčeje dožinkové s posiedními klasy nebo snopem a pod. více méně upadají v zapomenutí, dožinkový věnec z obilí, mnohdy ze všech druhů jeho a z pestrých květin upletly žnečky vždy, alespoň ve dvorech a větších statcích a přinesly hospodáři s přáním všeho zdaru v domě i na poli, s přáním příští dobré úrody, jak je vyjadřuje výstižně 'Oblíbený motiv těchto vinšů, aby se urodilo na rok „kolek klásečku, toli másečku; kolek zrnečelk, toli měreček; kolik stopeček, toli kopeček". 67) Dožinkový věnec schovával se všude do příštích žní nebo alespoň do vánoc, zavěšen v síni nebo v komoře, v našich krajích právě tak jiako v zemích sousedních,68) a nepředhodil-li se O vánocích drůbeži a dobytku,59) zůstával jako léčebný prostředek pro dobytek v době nemoci a pod.00) Na Slovensku, zvláště v zemědělských krajích jižního pásu, můžeme viděti tuto korunu zlatých klasů v chodbě mezi sloupky, před domem nebo v komoře, dokud neustoupí za rok věnci novému, uvitému z čerstvého zlata