Při rozlišování jednotlivých typů přihlížeti jest třeba k pořadí a poloze nejhlavnějších částí selského domu, aneb©' jak se na jihočesku říká, selské živnosti neb gruntu, totiž k: umístění vlastního obydlí a pak k poloze místnosti, kde uschovává sedlák plody své celoroční námahy a svůj majetek, k sýpee a sklepu. Tyto dvě posledně jmenované prostory jsou obyčejně spojeny vjedno, pouze odděleny patrem, ledaže by při menší usedlosti oběma účelům sloužila jedna a táž místnost. Vyskytují se tudíž tyto varianty

1. Sýpka se sklepem hledí do vsi, světnice do dvora. Příklady jsou z Uhřic č. 6, menší statek, a č. 13, větší statek.

2. Sklep se sýpkou postaveny v rohu stavení, jakoby nárazová bašta. Lštění, č. 9.

3. Sýpka v řadě za komorou neboli sklípkem, ve dvoře za příbytkem. Bolíkovice č. 1.

4. Sýpka se sklepem v průčelí u vrat, vedle příbytku. Lhotka Chocholatá č. 3

Další rozmanitost půdorysná vyskytuje se v postavení chlévů. Ty stávají buď v prodloužení obydlí, jsouce s ním pod jednou střechou, buď lomí se od něho v pravém úhlu, aneb leží docela naproti rovnoběžně přes dvůr. Nejstálejší, ač také ne pevné místo, má stodola. I tu mnohdy rozloha staveniště a útvar povrchu jeho činí odchylku.

Uhřice (v st. pozemk. knihách Auhřice, Auřice, Ouhřice, lid. Ouřice). Ves vysoko položená na jižním svahu hory Vyšoháje, 821 m, jejíž bok, k jihu skloněný, kultivován byl tak, že se tu střídají svahovitá políčka s lesními parcelami selského majetku. Severní bok hory 'zcela, západní a strmý východní zčásti jest pokryt lesem. Ves patřívala snad odedávna k panství vlacho-březskému.

Roku 1813, podle Statu animarum, čítala ves 22 čísla, z nichž bylo deset sedláků větších i menších, dva chalupníci a ostatní pří-stavníci většinou tkalci, s domky bez polí, a pastuška. Dnes jsou dva selské statky pusté, zrušené, budovy i polnosti jejich rozdělené na menší domky. Plodiny žito, oves, brambory.

Typ vesnice volně kruhovitý, uprostřed vsi ve svahu zachycený rybníček se zvoničkou. Silnice není, z návsi vedou čtyři cesty do polí a k sousedním osadám. Staří usedlíci drží vedle roztroušených polí a luk i četné pastviny a lesy. Materiál stavební nejvíce kámen, dobré, tvrdé žuly na povrchu tu více než dříví. Řidčeji objeví se ještě roubené obydlí.

Pozoru zasluhují dva, tři statky, u kterých se domníváme viděti zachovaný typ ze starších dob. Selská živnůstka asi 30-strychová č. 6, „U Slavíků", nyní Václav Provod. Již pohled z návsi prozrazuje nápadnou odchylku od běžného nyní typu. Chybějí okna hledící do vsi, takže zřejmý jest tu nezájem obyvatelů na životě venkovském a naproti tomu více objevuje se snaha o bezpečnost a starost o život vnitřní. Hospodářská stavení sice jsou seskupena kol nevelkého dvořiště v normální tvar