str. 141
Nad 1. slokou jest ozdobná závěsa, po jejíchž obou krajích i uprostřed jest splývající šňůra se střapcem. Nápěv není udán.
b) Jiné vydání, jehož titul se nezachoval, nýbrž jen strany 3. až 8. 10,2—8,5 cm, (293).
Nad 1. slokou jest ozdoba, upravená z dvou větvic vodorovných, uprostřed se skupinou listí růže a s dvěma poupaty.
Nápěv není udán.
212. Podvečer v prvním soumraku,
bylo to v neděli,
vyšli jsme si na zahradu
a tam jsme si sedli,
já s mojí milou,
s Andulinkou rozmilou;
lásku jsme si zjevili,
chvíle sladce plynuly.
|
a) Pjseň pro mládenci a panny pod názwem: Splněná láska. (Obrázek: na ozdobném podnosu pohárovitém leží révová haluzka s hroznem a dvěma listy.) Tiskem Jos. Berger owé w Litomyssli 1866. 11,2—8,5 cm, 8 stran, (190). Nad 1. slokou není ozdoba. Nápěv jako*: Sil jsem proso na souvratě.
213. Pohledněte na lajbýře,
Šmrgolino nazván je,
ten zůstával v lesní díře,
měl kalhoty na štruple.
Pod čelem měl dvoje oči,
mezi nima velký nos,
a když bez bot ven vyskočil,
chodil obyčejně bos.
|
a) Zachován výtisk bez titulního listu a bez zakončení, jsou jen sloky 1. až 16., strany 3. až 6. 15,2—9,8 cm, (909).
b) Opis této celé písně 13 stran, 17—10,5 cm, (910) má nápis: Žalostná píseň o jednom přeukrutném lajbrhauptmanovi
Šmrgolino nazvaném a nešťastné princezně Hrbolíně. kterak zkrze(!) ten hloupý osud a skrze přenešťastné zacházení se sirkami mnoho lidských životů zabito a po smrti zmordováno a podáveno bylo-, Všem mládencům a pannám obojího pohlaví složená, a po tmě na světlo vydaná. J. D.
214. Pojďte, kupci, k mému krámu,
kde jste kdos,
můžete si u mně vybrat
všelicos,
inkoust, sirky, kacabajky,
mandle, ocet, pěkné fajfky,
pečirvosk,
pečirvosk.
|
a) Nowý kramář. (Obrázek: na pravé straně na stupni za pultem stojí bezvousý kramář ve fraku, vlevo hledící, levicí o pult opřený a pravicí vykládající muži s kozí bradou, jenž zprava proti němu stojí, drže ve spuštěné pravici bílou čepici.) Tiskem a nákladem Jos. Bergrowé w Litomyssli. 11—8,7 cm, 8 stran, (191).
Nad 1. slokou není ozdoba.
Nápěv není udán.
215. Polepšme se, lidé,
neb vidíme trest Boží,
jak ruka jeho
přenáramně hrozí.
|
|
