Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 132

189. Nic netrvá na světě věčně,

praví nám minulý čas,

každý tu pobude chvilku

a již se stěhuje zas.

a) Pět swětských pjsnj. (Hned na straně 1. za tímto nápisem počíná tato píseň, označená: Prwnj: Pigácká. Na straně 2. jest píseň: Druhá, počínající slovy: Ach, není tu, není, coby mne těšilo. Na 2. straně pak jest počátek písně: Třetj, jež počíná slovy: Červená růžičko', co se nerozvíjíš. Na 3. straně končí tato píseň a, počíná: Čtvrtá: Mařenka, počínající slovy: Má zlatá Mařenko, pozoruj to. Na 4. straně jest píseň: Pátá: Sladko umřjti, jež počíná slovy: Jede mladík na svém koni, jede do boje. 16,6—10 cm, 4 strany, (číslo této písně: 163, ostatních: 164, 165, 166 a 167). Na konci 4. strany jest pod vodorovnou přímkou: Tisk a sklad A. Augusty w Litomyssli, 1855.

190. O hřebičku zahradnický,

růžičko voňavá,

kterak na tě zapomenu,

když mně nejní

věc možná,

zapomenu-li já jednou,

zas mně lidi zpomenou,

žes bývala upřímnější,

když jsem chodil za tebou.

a) Libý zpěw pro mládenci a panny, w čas radosti. (Obrázek: malý chlapec s malou dívkou sedí před keřem pod stromkem u koše s květinami.) Pod vodorovnou přímkou: Tiskem a nákladem Jos. Bergrowé w Litomyssli. 338, 11—8,2 cm, 8 stran, (468).

Na konci 8. strany jest vytištěno:

Tato píseň je složená

na příklady mládencům,

v Prostějově při skleničce,

a to k vůli děvčatům,

aby si ji zazpívali,

a té falše nechali,

by raděj hezké chasníky

večír hubičkovali.

Nad 1. slokou není ozdoba. Nápěv této písně není udán.

b) Libý zpěw pro mládence a panny, w čas radosti. (Obrázek: na oblaku, od dola ovroubeném věncovím, sedí Amor, s dvojitými křidélky, a drží ve vztyčené levici planoucí pochodeň a v napřažené pravici srdce plápolající, na němž jest napsána trojka.) Tiskem J. Berger=owé w Litomyssli 1868. 10—8,5 cm, 8 stran, (169). Ve výtisku chybějí strany 7. a 8.

Nad 1. slokou není ozdoba.

Nápěv není udán.

c) Libj spě w pro Mládencj a pannj w čas radosti. (Obrázek: prostovlasý mládenec v dlouhém kabátě, pod jehož vystřiženým dlouhým límcem jest patrna dlouhá, až ke krku upjatá vesta, drží svou levicí zezadu svou milou, jež má v účesu vysoký hřeben a jest oděna dlouhým šatem s životem, kterýž má límec a široké rukávy, její šátek, přes ramena splývající, jest přidržován pravicí mladíkovou, již zároveň tiskne panna svou levicí, kol obrázku tohoto, v němž oba jsou vykresleni jen po kolena, jest věnec, jehož dolní část má sedmiplátkový květ a po


Předchozí   Následující