Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 99



popsaném vydání (875), avšak z jiného štočku otištěný, pod obrázkem jest dvojice vodorovných dloubých čar, kdežto v předchozím vydání jest uprostřed krátká čára, po každé její straně dva silné body a od nich zase čára, poblíž bodů těch zesílená, oblak na tomto obrázku jest delší než na obrázku předchozího vydání, též tislk onoho vydání jest hustší, než jaký jest v tomto vydání.) Pod dvojitou přímkou vodorovnou: Giž gsem dáwno sstudýrowal, sc. 10,5—7,8 cm, 8 stran, (876). Nápěv není udán.

Nad 1. slokou jest vodorovná čára, uprostřed zesílena.

c) Prawdiwá pjseň o řemeslu tkalcowském, a geho přiná-ležegjcý chwále. (Obrázek: ozdobný podstavec, u jeho paty jsou listy, kvítek a hrozen, pod jeho vrcholem, květovým tvarem zakončeným jest vlevo haluz s listy dlouhými na způsob klasů.) Giž gsem dáwno sstudýrowal. 10,5—8,2 cm, 8 stran, (877).

Nad 1. slokou jest vodorovná přímka, uprostřed zesílená.

Nápěv není udán.

112. Již nastává ta hodina,

že se musím loučiti,

a tebe, má nejmilejší.

že musím opustiti:

již přišel ten smutný čas,

hodina se přiblížila,

ta má rozloučiti nás,

již přišel ten smutný čas,

hodina se pciblížila,

ta má rozloučiti nás.

a) Nowá pjseň aneb: smutné Laučenj se swau neymilegssj. (Obrázek: po levé straně jest dům, mající v přízemím vrata a v patře prvním dvě okénka, před ním stojí žena v čepci, kabátku se širokými rukávy, v široké sukni a se zástěrou, jejíž pravý roh dolní jest vzhůru stočen; žena ta drží pravicí hořejší okraj levý zástěry a levici má pozdviženou proti muži, oděnému šo-satým kabátem, krátkými kalhotami, punčochami a střevíci, jenž pravicí ukazuje k ženě a v levici drží klobouk, mezi oběma jest nízký keř, nad nimi oblak.) Pod vodorovnou přímkou, uprostřed zesílenou: W Litomyssli wytisstěná. 105—83 cm, 8 stran, (101).

Nad 1. slokou jsou dvě přímky vodorovné.

Nápěv není udán, nýbrž jest jen poznamenáno, že zpívá se obzvláštní notou.

113. Již s tebou nebudu,

má Naninko milá,

panímáma brání,

abych k vám nechodil,

a pantáta nedá.

a) Nowá pjseň pro krásné a zamilované mládence a panny. (Obrázek: na oblaku, při dolej š ku větvemi s růžemi ověnčeném, sedí andílek, držící v pravici srdce plápolající, na němž jest napsána trojka, a levicí krátkou planoucí pochodeň.) Tiskem Jos. Berger=owé w Litomyssli 1868. 11 5—8'5 cm, 8 stran, (102).

Nad 1. slokou není ozdoba.

Nápěv není udán.

114. Jsem já holka jako lusk,

ráda bych se vdala,

nerada, bych leckomu

svoje srdce dala.


Předchozí   Následující