str. 34
b) Swětská piseň o myslivečku. (Obrázek: podnos s haluzí révy, na níž jest hrozen a dva listy.) Tiskem Jos. Bergerowé w Litomyssli 1874. 11—8'5 cm, 8 stran, (29). Nad 1. slokou jest ozdoba z obloučků a listí.
Nápěv není udán.
6. Ach, já nešťastné stvoření,
co sobě počít mám,
všude tesknost a zármutek
na sobě nalézám,
na žádném místě nemůžu
utěšený býti,
snad již tenkráte
na krátce mého živobytí.
|
a) Nowá Pjseň Mládencům a Pannám pro obweselenj mysle a ukrácenj času na swětlo wydaná. (Obrázek: chlapeček vybírá děvčátku z košíka růžičky pod korunou stromu před křem, jenž jest v levém pozadí.) Tiskem Fr. Bergra w Litomyssli 1848. 105—8,5 cm, 8 stran, (33).
Nad 1. slokou není ozdoba. Nápěv není udán.
b) Zlomek jiného vydání, bez titulního listu, má 3. až 6. stranu. Konec 2. sloky (od slov: spím jen) do počátku 8. sloky, (do slov: hrom neustále bil), 10,2—8 cm, (798).
7. Ach, já smutný člověk,
jak jsem sobě zkazil svět,
v masopust jsem se ženil,
kýž jsem stav neměnil.
|
a) Nowá Pjseň Mládencům a Pannám pro obweselenj wydaná. (Obrázek: před domem, jenž jest po levé straně, stojí žena, jež má pravici v bok a levici vztaženu proti svému muži, jenž proti ní ukazuje pravicí, drže levicí klobouk.) Pod dvojitou vodorovnou přímkou jest: Poslechněte mne mládency, sc. 10,1—9 cm, 8 stran, (31).
Nad 1. slokou jest dvojitá vodorovná přímka. Nápěv není udán.
8. Ach, já smutný zarmoucený,
co si počít mám,
rád bych se trochu občerstvil,
krejcaru nemám,
groše jsem dal šenkýři,
až k smrti mne to mrzí,
a té (!) bílé dvacetníčky
není k spatření.
|
a) Pjseň památka sstwrteček, aneb smutné nařjkánj o střjberné dwacatnjky. (Obrázek: muž, v plášti a s kloboukem na hlavě, troubí na dlouhou píšťalu pastýřskou, obrácen k městu, jež jest v pravém pozadí.) Pod dvojitou čárou vodorovnou: Roku 1849. 10,5—9 cm, 8 stran, (32).Nad 1. slokou není ozdoba.
Nápěv není udán.
9. Ach, jak, Bělo!
všechno se zde směje,
jaká krása z toho kvítí jde,
slavík v křoví
libou píseň pěje,
k tvojí vůli.
Bělo, nyní zde.
Všechno žije milosti, nadchnutí,
a ty bys měla být k nepohnutí?
Bělo, dnes v tom přerozkošném dnu,
já milováním div nezhynu.
|
|
