str. 28
pro nutnost sbírání a zachovávání i nejmenších zlomků písňových.
Rozbor obsahu světských písní jarmarečních a pouťových bude podán podle jejích druhů i budou v něm jednotlivé písně označeny čísly, jež mají podle abecedního pořadu svých začátků v knihopisném přehledu, a písmenami, jimiž jsou při těchto začátcích označena jednotlivá vydání písňová. Tak na příklad 290 a) značí chrudimské vydání Nové písně o konstituci, jež bylo vytištěno v knihtiskárně Josefa Kosiny. Podle této značky lze si vyhledati v knihopisném přehledu zprávy, zejména i titul písňového vydání a tímto sestručněním odkazů na týž přehled se sestruční rozbor písní a srovnávání látky bude přehlednější.
Svatební písně jsou zařaděny v tomto knihopisném přehledu jen potud, pokud jednotlivé tyto písně vyšly v úpravě jarmarečních písní a nejsou obsahu nábožného. Svatební písně, vytištěné v Řečech svatebních, budou vzpomenuty ve zvláštním oddíle při světských písních, pokud jsou obsahu světského, a později při studii o nábožných písních jarmarečních a pouťových, pokud jsou obsahu nábožného.
II.
Knihopisný přehled světských písní jarmarečních a poutních sbírky dra Karla V. Adámka.
Jarmareční a poutní písně se šířily po českém východě buď nákupem na poutech a výročních trzích tamních nebo přínosem jich z moravských nebo jiných poutů.
Největší počet takových písní, na českém východě zachovaných, jest vytištěn v tiskárnách v Chrudimi, Litomyšli a Pardubicích. Z jiných knihtiskáren českých jsou tu zastoupeny nejvíce knihtiskárny z Prahy, Kutné Hory, méně z Králové Hradce, Jindřichova Hradce, ojediněle z Turnova. V písních, ani tiskárnami ani jejich sídly neoznačených, jsou snad zastoupeny též knihtiskárny z jiných českých měst. Z moravských knihtiskáren jsou zastoupeny tu závody z Brna, Jihlavy, Olomouce a ze Znojma. Z Brna a z Olomouce byly to hlavně nábožné písně. Poměrně nejvíce písní moravských jest z Jihlavy, nejméně z Olomouce. Četné jsou písničky, jež vyšly v Uherské Skalici, či, jak se pravidelně tisklo, v Skalici. Nescházejí tisky písní z Bratislavy (tehdejšího Prešpurku). Slezsko jest zastoupeno kladským a těšínskými tisky. Na několika písničkách jsou jako místa jejich vydání Lemberk (patrně Lvov) a Bamberk. Tato vydání česká dozajista nebyla vytištěna v těchto městech, nýbrž byla pořízena nejspíš podle jinojazyč-ných originálů tam vytištěných, a překladatel nebo spisovatel, použivší oněch cizojazyčných předloh a knihtiskař českých vy-
|
