vydání písní nemají zvláštního titulního listu. Tituly jsou otištěny při jednotlivých písních v jejich přehledu, podle abecedního pořadu počátků písňových sestaveném.

Při každém vydání písně jsou poznamenány jeho rozměry stránkové. V některých případech jsou tyto rozměry jen přibližné, protože již tiskárny neořezávaly stejně všechny výtisky téhož vydání písně a pak kupci výtisků si je přistřihovali, aby špalíček, do jehož plstěného hřbetu si je postupně všívali, měl stejný formát. Přece i, pokud i rozměry jsou jen přibližné, přispějí mnohdy k rozlišení různých vydání, jež jsou jinak titulově i obsahově stejná.

Některá vydání liší se od sebe jen úpravou jediné řádky titulu nebo nestejnou délkou nebo různou vzdáleností řádek nebo nestejnou polohou čísel slok nebo odlišnou ozdobou nad 1. slokou nebo na konci poslední sloky.

První číslo, jež jest u každého počátku písňového v tomto knihopisném přehledu, značí pořadové číslo této písně. Pak jest otištěna první sloka nebo první odstavec písně, na sloky nerozdělené. K nepatrnějším rozdílům textů vydání různých není přihlíženo v tomto přehledu. Bude lze si jich povšimnouti v rozboru písní. Mnohdy takové úchylky jsou teprve v dalších slokách a, kdyby mělo býti k nim hleděno již v knihopisném přehledu, byl by velmi složitý a dosti nepřehledný. Jeho hlavním účelem jest, aby podle začátků písňových bylo lze snadno vyhledati tituly a ostatní knihopisné údaje o jednotlivých vydáních.

Ze 2. a jiných slok jest připojen výňatek zpravidla jen tehdy, když je to účelno pro přesnější určení písně.

Titulní listy jsou otištěny přesně pravopisem, v nich použitým, a jsou popsány též obrázky, v nich vytištěné, a jiné ozdoby, jež jsou důležitou pomůckou pro určení vydání a někdy i tiskárny.

Podle některého obrázku lze zcela bezpečně určití buď tiskárnu neb aspoň město, v němž byla. Na př. velká dvě srdce, vedle sebe plápolající, nahoře kroužkem s vyznačeným středem opatřená a zleva vpravo velkým šípem vodorovným pro-tknutá, jsou dokladem, že píseň byla tištěna v Praze v knihtiskárně, jež nebyla na svých tiscích označována. Některý obrázek však jest na tiscích knihtiskáren měst různých, buď proto, že štoček putoval z jedné tiskárny do druhé tiskárny, na př. jeden štoček se Salvatorem ve věnci byl z pardubské knihtiskárny, jež byla v 18. věku a na počátku 19. věku činná, získán nejspíš po jejím zrušení chrudimskou knihtiskárnou Josefa Košiny nebo jeho vdovy Františky Košinovy a z jejich závodu přešel do tamní potomní knihtiskárny Stanislava Pospíšila, nebo zase proto, že některá tiskárna si dala zhotoviti štoček podle obrázku, jehož používala tiskárna jiná. Velmi důležitou pomůckou pro zjišťování původu a stáří nedatovaných