hradil nám souborné vědecké dílo o mythologii a náboženství klassických národů antických. Nechť najde pokračovatelů těch co nejvíce a zvláště nechť brzká doba rozhojní naši vědeckou literaturu o dílo, jež by v duchu Králově předvedlo nám ucelený obraz vývoje mythických i náboženských představ starých národů, jmenovitě národa řeckého!

V každé osadě slyšíme v rozmluvě neustále vedle jmen osobních také jména místní i pomístná.1) Obojí nejsou vždy svým významem jasná: tak tomu jest u většiny jmen osadních a v menší míře také u jmen pomístných. Proto není divu, že si je rozjímavý člověk vždy hleděl a hledí nějak vysvětliti, t. j. snaží se proniknouti к příčině, pro kterou byla kdysi osadám a místům dána.

Takovéto prostonárodní výklady se dostaly i do písemnictví, ria př.. do kroniky Kosmovy a zvláště Hájkovy. Odborná věda, zejména jazykozpyt a dějepis, obrátila svou pozornost na jména místní až v 2. poí. XIX. stol. Za to jména pomístná nechávala dosud, zejména u nás, téměř úplně bez povšimnutí. Přirozený následek toho jest, že pro výklad jmen osadních byla nalezena již vhodná vysvětlovači metoda, t. j. byla rozdělena podle určitých znaků v několik skupin, naproti tomu pro rozbor nejasných jmen pomístných podnes u nás odborné metody není.

Zabývaje se výkladem jmen místních poznal jsem, že veliká část-osad byla nazvána podle míst, na kterých ty osady vznikly, t. j. tato místní jména vznikla ze jmen pomístných, na př. osada Horka se nazývá podle hůrky (návrší), na které a okolo níž leží. Jména pomístná jsou velikou většinou zřetelná, jejich význam lze přesně určiti, a proto jsem se ohlížel po sbírkách pomístných jmen. Tu jsem teprve poznal, jak jest toto pole u nás zanedbáno.

Z toho důvodu jsem si tedy předsevzal několik úkolů: 1. Kriticky přehlédnouti, co bylo dosud v tomto oboru vykonáno u nás, a pokud bude možno i v sousední cizině,.