str. 240
Bratří Jaroňkové uspořádali péčí Národní Jednoty v Rožnově výstavku lidového umění, zejména vyšívačského. Účelem výstavky bylo působiti na obrození vyšívačské dovednosti valašského lidu. Stejný cíl sleduje umělecký podnik Jaroňkových ,,Žudro", jenž má v Luhačovicích svou prodejnu. Z.
@-------------
Polská výstava národopisná, kterou připravuje Towa-rzysťwo ludoznawcze ve Lvově, spolu se sjezdem polských etnografii a jež se měla konati r. iqio, bude dle zprávy posledního čísla Ludu konána v r. ion. Z.
@-------------
Ve čtvrtek, 4. září 1910 byla ukončena po několik neděl trvající ,.nordwestböhmische Volkskunstausstellung" v Mostě. Tento podnik, vyšlý od musejního spolku mosteckého, byl v podstatě pochyben. Pochybené bylo již pojmenování výstavy. Neboť z vystavovatelů byla jedna část obchodníků a druhá část diletantů nej žalostnějších pojmů a velké domýšlivosti. Jakožto „Volkskunst" bylo nejvíce zastoupeno malířství a ženská ruční práce. Těm bylo reservováno nejvíce sálů.
Právě tím, že dovedl připustiti do výstavy tyto bídné kopie obrázků a dřevorytů z odložených rodinných časopisů, olejcmalby ponejvíce směšného provedení, ženské výšivky a j. kopírované z módních listů, ukázal výbor návštěvníkům seriosním nejlíp, že malířství ba i tvoření ornamentu, jehož se má použiti к výzdobě předmětů pro denní potřebu neb pro estetický požitek, nemůže se dnes zváti lidovým neb národním uměním — ani v severozápadních Čechách. Zde, mimo amatérské práce v oboru houslařství a tradicionalního řezbářství rudo-horského, nemůže býti zhruba řeči ani o dovednosti.
Ve dvou nejposlednějších sálech, které byly určeny etnografii, vystavovalo museum teplické, liberecké, duchcovské, dr. Müller z Františkových Lázní, H. Grussová a ještě několik sběratelů. Exposice duchcovského musea byla chatrná. Linecký zlatý čepec, bavorský džbán, hodiny, listiny z archivu duchcovského, drobnosti vyšívané z let 6otých — poslalo duchcovské museum na výstavu lidového umění.
Více porozumění pro účel podobné výstavy ukázalo museum teplické. Několik detailů krojů, keramické výrobky starých továren pod Rudohořím, malovaná skla, tabulky, práva rychtářská a jiné drobné starožitnosti, týkaly se alespoň severních Čech. Sbírky libereckého musea a sbírky dr. med. Mullera zajímaly zajisté nejvíce.
Ve dvou skříních ukázky žateckého kroje ženského, špencry," vyšívané šátky bohatých poloměštek, zlaté a stříbrné čepce selek, části chebského kroje v zajímavých detailech, jako jsou pásky obojku vyšívaných, šatky, vyřezávané hole (vrubový řez). V jiné vitríně kolekce starších výrobků keramických (nic lidového, porcelány slavkovské, klášterecké, kysibelské, haidská skla).
Dr. Müller vystavoval vedle libereckého musea vybrané kolekce nej význačnějších lidovýrch prací.a dokumentů к lidovědě z Chebska: amulety drátkové filigránní práce, korunky nevěstinské, kmotrovská psanícka s lidovou malbou. Mimo mosazné, svérázné, tepané a puncované knoflíky a jiné mosazné, lidové šperky vynikaly vyšívané pásky rukávců ženských košil z let 1830—70. Provedení ornamentu velkokvětého, rozvětvujícího se z prostředního motivu v ladných liniích je typické. Výplň plochy sestává s drobných, peroutkovitých motivků, jež se často opakují. Z barev nejvíce vyniká jasněmodrá s několika bledšími odstíny a smetanová. Skorém na všech páskách je malé procento barvy černé a ještě menší chromově-žluté a červené. Tyto výšivky různí se od našich lidových výšivek, v seskupení barev daly by se přirovnat pouze к oněm z východních Čech. Samy nesou co do kresby podobnost starých renaissančních tkanin a výšivek norimberských a elsaských.
Odborný učitel F. J. Hoffmann z Karlový-ch Varů vystavoval přes 48 akvarelů různých (mužských, ženských i obřadový-ch) krojů, lidových staveb a nářadí z Chebska, Karlovarska, Doupovska, Rudohoří (též i z Královicka a od Manetína) obrázky různých mizejících obřadů, jako jsou: uvádění nevěsty do statku, novoroční troubení, tance, vesměs z počátku stoleti devatenáctého. B. Koutníková.
