str. 11
křivo", pod t. č. 1033, К. II. 95. Akk. „klobouka" dobře je možný1), zvláště když к němu nutkal rým. Varianty J. „nakřivě klobouka" a S2, „klobúk má křivo" vysvětlí se neporozuměním onomu výrazu příslovečnému. Sloha měla zníti:
Když přijde u syate Anně,
již si ten sedlaček nažně2),
on sobě brúka3),
na křivo4) klobúka6),
že mä kolace.
|
Ve v. 4. slohy následující HS. má Vok. „bratři", BJan. (a J.) „bratře". Mohlo by se mysliti, že tvar -i měl býti ponechán, že po boku tvaru „bratři" mohly by se klásti z též písně HS. a J.: Vok. .„sedláci", chráněný rýmem „vyskáčí", Nom. pl. „koláči", z HS. 20, J. 17 Nom. pl. „kopci" (dvakrát: „Hory, kopci, černý les"), z HS. 26 „Naši dvirka" (zdá se, že „Naši" opraveno v „Naše", ne naopak; J. 24: „Naše"). V doklade „koláči nepeču", HS. 57 (též J.) je tvar „.koláči" ovšem moravský Gen. pl. — Ale zdá se mi pochybné pomýšleti na výklad, že by e úzce vyslovované tu přešlo v i: ani tato píseň, ani HS. není z oblasti dialektu hanáckého, kde e původní a e stří-dné za ь vyslovuje se úzce a dokonce mění v i po l, r, z, s, c, ž, š, č6); v lašském nářečí pak, na něž by mohlo býti pomýšleno, změna e v i ]e podmíněna následujícími souhláskami n, m1) a prozatím není příčiny sou-diti, že dříve, počátkem XIX. stol., bylo jinak. Vok. „sedláci" zaviněn je nepochybně proveniencí písně: varianty К. II..95, S2. 525 p. 1 mají místo něho tvar „boháčů" (rým: „vyskáču"), v naší písni (jak z dřívějška zřejmo, porušené) zaměněno slovo „boháč" za slovo „sedlák", ale vlivem rýmového slova zbyl novému slovu tvar Vok., náležející slovu původnímu. Něco podobného je ve variantě S2. 524, č. 720: tvar náležitý. Vok. „sedláče" vynutil si čistě rýmový tvar 3. os. množ. č. „vyskáče". Nom. „koláči" je patrně způsoben předchozími rýmy („sedláci", „vyskáčí"), jako zase Nom. „kopci" v HS. 20, J. 17 děkuje za svou existenci jen předchozímu stejně znícímu Nom. „hory". Všude tu snad i společně působila jazyková affektace, kterou u písaře HS. je znamenati. Na opravovaný doklad „Naši dvirka" není spolehnutí 8).
1) Srov. „na suchého topola" HS. 35, J. 33, podobné doklady z oblasti lašské u Bartoše, Dial. I., 112, a výklad jevu toho i další doklady v Gebauerově Hist. Mluv. III. i, 31—32.
2) J.: nažne.
3) HS.:- břauka, J.: brauka.
4) J.: nakřivě.
5) HS., J.: klobauka.
6) Gebauer, Hist. Mluv. I., 149.
7) Tak nutno vysvětlovati tvar „V našim domě", J. 25 (HS. chybně „Ve vašem d."). -— Jaschke beze vší pochyby znal nářečí lašské.
8) Měl by ostatně, kdyby byl jistější, výklad jiný, týž jako Akk. p 1 u r. (mase. či spíše neutr. — srov. „před naša, před vaša", Bartoš, Dial. mor. L, 191, na Vyzovsku a Val. Kłobucku, „před Plevovo" а р., t. 190, „před Zachová" а р., t. 191) naši, naší, dosvědčený na Moravě: „před naši", Bartoš, Dial. mor. I. 19т (na Ostrožsku a Kroměřížsku), „Pred naši je mostek", Č.Lid IL, 496 (z Velké), „Před naši je kužený most", NVOř. 7, Zv. 3 (z Ořechová), „před naši" BJan. 160 (zOtinovsi); ,,před naší" Bartoš, Dial. mor. I. 191 (na Kyjovsku a v Blatničce), S2. 314, ND. 218, 220, BNP. 35, 412, BJan. 6, 160, 161, 410 (z Velké), 162 (ze Strání), 332 (ze Súchova), 926 (z Tvrdonic), „pred vaší" BNP. 51, 81, „před vaší" ČL. IL, 496 (z Velké), BJan. 161 (z Hovoran). Tvary ty Akk. (nedoložené a nevyložené Gebauerem v Hist. Mluv. III., 1, 489 a n.)
|
