a čtyřicet cm. širokého. Na obou koncích obroubena jest měštěrkou a vyšita plochým stehem bud černým neb bílým hedbávím. Vzor sestává z „kvítkové cesty" složené z menších květů a jablíček obklopených charakteristickými lístečky. Nad ní pak rozkládá se „kvítko", souměrně rozložená kytice. Jemná široká paličkovaná krajka pásková zdobí konce její, užší pak přišita jest к šatce к části, která se uvazuje kol hlavy. Krajky ty jsou z bílé příze a paličkovaly je hanácké ženy v okolí Prostějova a Olomouce. Některé šatky zdobeny jsou bíle vyšívanou cestou kvítkovou, jež při úvazu na přič přes hlavu se táhla, kterýž kus býval též zdoben užší krajkou. V okolí Přerova přezdíváno šatce „rajdák".

V Č. vlast. mus. spol. olomouc. (sv. IX. str. 23) píše Skopalík v „Památkách obce Záhlinice": „Na hlavách nosila ženská svobodná mládež „šatky na úzko" buďto červené, hedbávné nebo bílé nitěné krajkami olemované, které na úzko složené přes hlavu od čela dolů к týlu zavazovaly a k lelíku pentli přivazovaly; tak že zůstal vrch hlavy nepřikryt. Teprve v tomto století po r. 1820 přestaly nositi šátky na úzko a místo nich zavazovaly na hlavu na záušnice velké lipské, červené neb černé, květované neb „holé" šátky, s pestrými širokými formami okolo."

Dříve nosívaly ženy i dívky slezské též šatky „zástěry" a vázaly je v týle. Byly čípkami obroubeny a na koncích měly bíle neb žlutým hedbávím vyšitý kvítek. Později se šatky nahrazovaly vkusně květinovým vzorem vyšívanými šátky, jež se buď v týle kol Jablunkova neb pod bradou na Opavsku a Těšínsku uvazovaly. Čepce slezské (copky, kaptury, kaple) mají kulatá dénka jemnými květinovými vzory bílou přízí vyšitá, při čele ozdobeny jsou jemnou paličkovanou krajkou (tkanicí), kterou rovněž Slezanky paličkovaly a svazovaly se v týle širokými pracími stuhami. Doposud nosí staré ženy v Klinkovicich *) takové čepce, nejpěknější byly v okolí Opavy, pocházely z Kateřinek, Jaktaře, Utěchovic.

f Pokud mně známo, nezachovala se šatka na Valašsku. Avšak dle paměti starých lidí se též nosily. Ženy uvazovaly šatku přes čepec a obalenku a bývala skvostně vyšívána, později byla nahrazována bílými vyšívanými šátky, které se buď pod bradou neb pod vyšívaný cíp v týle uvazovaly. V okolí Rožnova nosily dívky i ženy z jemného plátna, později z mulu menší velmi krásně vyšívané a jemnou krajkou ozdobené šátky „zavázačky", které na-šk robené uvazovaly se na hlavu v týle pod vyšívaný cíp. Zavázané cípy pak po obou stranách uší trčely. Starší zavázačky vyšívaný jsou hedvábím bílým někdy i modrým a vynikají svérázným vzorem rostlinným, kdežto novější zdobeny jsou bílými jemňounkými více naturahstickými rostlinnými vzory. Výplň jednotlivých květin pak sestává z jemného prolamování.

Starší valašské čepce jsou síťkovány a velmi pěkně po celé ploše quipurem vyšívány rozmanitými vzory. Krajky na přední části čepců těch jsou šité a úzké. V okolí Frenštátu nosí ženy černé síťkované, bílou přízí vyšité, v okolí