str. 91
że ślady nie dadzą się tak łatwo zatrzeć." Kapitolou z historie ukazuje, kdy Poláci sem přišli a zasahovali; proto nesprávná je podle Krotoského statistika, jež čítá přes 99 tisíc Slováků, Poláky však úplně opomíjí. A Poláků je tu na 50 tisíc; své povědomí národnostní ovšem prý téměř úplně ztratili, ani ne tak pod vlivem maďarským jako spíše slováckým, jenž tvoří na Spiši živel dominující. Autor činí pak několik poznámek o Polácích v Uhrách vůbec, jichž čítá na 250 tisíc. Kromě toho pojednává v stati své o Rusínech a Slovácích, kteří všichni jako Poláci propadají maďarisaci a vydáni jsou v šanc bezohlednému útisku a pronásledování Maďarů. Autor poukazuje na poslední krutosti maďarské v Černové, na vypuzování slovenštiny ze škol, úřadů, církve a t. d. I Němci, zvaní zde „Sasi", potomci německých kolonistů z polovice XII. stol, první kulturtrégři na Spiši, zvolna a většinou dobrovolně se assiniilují prostředí maďarskému. Celá rozprava, jež není ničím jiným než jakousi cestopisnou skizzou, zakončena je bolestným steskem na rozdrobenosť Polsky, na úpadek polského charakteru v cizině a voláním po zachování polského živlu na Spiši. — Je ovšem otázka, pokud lze přijmouti výroky dra Krotoského — hlavně vzhledem к národnosti polské na Spiši — za přesné a spolehlivé. Škoda, že autor neohlédl se více v příslušné literatuře. Nám jsou věci ty dobře známy z knihy Kálalovy „Slovensko a Slováci" (1905) a z Czambelovy „Slovenské reči" (1906), v nichž obou také pojednáno o jiných národnostech na Slovensku a z hlediska poněkud odchylného. Jos. Páta.
*
Revue des Études Ethnographiques et Socicflogiques publiée sous la direction de Arnold vaň Gennep. Paris, Librairie Paul Geuthner. 1908. —
Pod tím titulem začal chvatně známý etnograf Arnold van Gennep vydávati nový měsíčník věnovaný národopisu a sociologii. Spojení těchto dvou disciplin sobě namnoze velmi blízkých, ba v nejednom ohledu splývajících jest pro novou revui význačné, a programatické jich sblížení může zajisté velmi platně oplodňovati a prohlubovati naše studie. Sociologií rozumí redakce, jak výslovně podotýká ve svém programu, studium života ve společnosti lidské všech dob a všech zemí. Etnografii pojímá poněkud úže, rozumějíc speciálněji popis materiální vzdělanosti. Pole, jež hodlá nová revue pěstovati, jest velmi rozsáhlé. Hodlá přinášeti práce z archeologie, ze srovnávacího práva, vědy náboženské, dějin umění a j., a bude přirozeně zasahovati do různých „filologií", do egyptologie, asyriologie atd. Vlastní antropologie jest vyloučena až potud, pokud jest důležitá pro stanovení poměru určitých plemen a jich vzdělaností; podobně jen do jisté míry připouští se linguistika. Mimo tyto studie hodlá nová revue věnovati zvláštní zřetel francouzské museologii, odkrývati bohaté sbírky národopisné ve venkovských museích francouzských někdy již od XVIII. stol. Časopis hodlá sledovati ovšem ve zvláštní rubrice soudobou vědeckou práci a v programu svém slibuje „podle možnosti" sledovati vědecký ruch slovanských národů, práce ruské, polské, české, maloruské, bulharské atd., „jelikož není francouzského organu, který by je zaznamenával, jak toho zasluhují". Rovněž hodlá sledovati pečlivě práce maďarské, rumunské, řecké a j. Zvláštní pozornost hodlá věnovati oddílu kritickému a bibliografickému. Časopis má míti ráz mezinárodní. Rozpravy se tisknou z pravidla ovšem jazykem francouzským, ale přijímají se též anglické, německé a italské. Vychází v měsíčních sešitech o 4 arších m. 40 a předplatné obnáší na rok 22 franky.
|
|
