str. 49

Z literatury o přástkách.*)

Veselá přástevnice, aneb rozmanité vypravování čili povídky dle Grimmových báchorek. V Praze a v Hradci Král. nákladem Pospíšilovým, vydal Frant. Boh. Tomsa. I.—VI., 1832—18iO. Tomsa upravil po česku výběr pohádek Grimmových a v prvním svazku v předmluvě vykládá, jak si přástevnice krátí chvíli pohádkami. Do jejich zásoby pohádek domácích přidává oblíbené prý báchorky Grimmovy. Upozorňuji, že název u těch, kdož neviděli knihy, zlákal k domněnce, že jsou to znázorněny výjevy z přástek lidu českého.

Na přástkách. Napsal Adol f Heyd uk (Poetické besedy, red. Jan Neruda, č. XVIII). V Praze, 1884, 16°, str. 73 (1). Básník vzpomíná na domov, na rodinný šťastný život, na zimní přástky, na pohádky, jež přá&tevnice vyprávěly. Z pohádek těch uvil věnec veršovaných pověslí a rozprávek lidových. Líčí obrázek těchto přástek úvodní básní:

Noc se dlouží, krátí den,

vítr vzdychá v lese,

ke krbu mi jarní sen

upomínka nese,

dumám, domů letím zpět,

matko, otče, šepce ret,

srdce mi se třese.

Ejhle, návštěv plný dům,

všecko v přástvě ručí,

kolovrátků ruch a šum

ze všech koutů zvučí;

matka s bílým čepečkem

hledí všude tam a sem,

uhválť, nutí, uči.

Otec v bibli, knihu kněh,

pevné oko hrouží,

kouř, jenž z dýmky vzhůru zběh'.

nad hlavou mu krouží;

Bože, k sobě sám jsem děl,

dým-li to, či sesivěl?

a má hruď se ouží.

Devátá juž — otci vděk,

matka něco praví,

skládá knihu tatíček,

do skřínky ji staví;

a juž v kraji modrých rýh

ubrousek jak padlý sníh.

k hodu čas že, praví.

Po večeři k práci zas —

Ne tak, matka vece,

k pohádkám, teď právě čas,

nepustím vás z klece;

která novou poví dnes,

té dám křížal sladký směs,

co unese plece.

Hned pohádek zlatý roj

z duše k duši letí,

žert a smích i slzy zdroj

svítí z líček dětí;

tvářky rudnou jako mák,

hvězdičkami plane zrak

v mladé touhy vznětí.

Doříkala s družkou druž,

v krbu hasne plamen,

otec v koutku zdřímnul juž,

já jen jako zmámen

poslouchám a poslouchám . . .

Přástka. Prostonárodní zvyk hanácký. Děj odehrává se v selské jizbě hanácké v Nákle u Litovle na Moravě. Dle skutečnosti sestavil

*) Látka přástek lákala často ke zpracování v úpravě rámce pohádek, básní i k dramatickému zpracování, v uvedení výjevů přástkových na jeviště. Zejména po Národopisné výstavě r. 1895 došly přástky obliby a často bývaly sehrány na jevištích, po venkově i v Praze (zvláště v Uranii). Proto stručné dodatkem uvádíme důležitější z těchto skladeb.