jak z venčí, z polí, tak uvnitř (z návsi, z ulice). Plány vesnic. — Z každého okresu model aspoň jednoho charakteristického stavení. Česká díla historická o staveních a bytech.

3. Kroje. Uspořádání skutečných krojů dle zemí, krajů, okresů, území — přechod krojů z minulého století a krojův všeobecně národních do moderního vesnického kroje koncem století XIX. Figuriny a vyobrazení krojů, díla o krojích historických i nynějších národních.

4. Zaměstnání. Orba, řemesla, obchod — zejména všechno zvláštní a osobité. Výrobky národního průmyslu.

5. Zvyky a obyčeje, pověry, národní léčení, právní názory, zvláštní řády společenské v rodinách a v obcích.

6. Umění. Slovné i hudební v národních písních a částečně i v písních kostelních; slovné v pohádkách, pověstech, v různých říkáních a v nápisech. Hudba taneční. Tance. Kresby, vyšívání, malby, řezby.

Jakýmsi rámcem k tomuto rozsáhlému obrazu byla by snad

pokud se jeví svým vlivem na život soukromníka a na život v obci — stručně vypsaná — a jejich vznik z historického rozvoje podobných zřízení v dobách minulých. Výpis českoslovanského života veřejného v naší době.

Při všem tom bylo by vždycky nutno, hleděti vedle ryzího života českoslovanského ku stykům našeho kmene s kmeny jinými (slovanskými a cizími) a ku známkám vlivu těchto kmenů jiných v životě kmene

českoslovanského; rovněž tak vedle stavu přítomného vždycky k minulosti.

Nutno by bylo sebrati všechny české spisy, spadající do oboru českoslovanského národopisu, a to nejen samostatné knihy, nýbrž i články, pojednání a stati časopisecké a bibliograficky je seznamenati. V nejhorším případě bylo by nutno místo práce samé uvésti aspoň její obsah. Kromě toho bylo by nutno obstarati jednotlivé práce nové, pokud by stačil čas a síly k tomu způsobilé.

Tato národopisná výstava česká roku 1893 byla by základem:

1. zřízení českého musea národopisného, (které by bylo buď částí Musea království Českého, nebo zcela samostatné ; rozumí se, že by se muselo podniknouti všechno, aby národopisná stavení, jež by se zřídila, zůstala na vždy jnko čásť a příslušenství českého musea národopisného), a

2. vydání velkého díla národopisného o kmenu českooslovan-ském.

Všechny potřebné práce výstavní a řízení sbírek a objednávek k účelům výstavním by provedly:

1. odborné výbory v Praze a jejich jednatelstva na venkově

v Čechách,

2. výbor v Brně a jeho jednatelstva v Olomouci a na ostatní Moravě a ve Slezsku,

3. výbor v Turčanském sv. Martině a jeho jednatelstva v Uhrách na Slovensku a

4. ústřední výstavní výbor v Praze.

Za účastenství výborů v Brně, v Tur-čanském sv. Martině a v Praze vypracuje

ústřední výbor v Praze program povšechný a podrobné programy výstavy.

U vlády rakouské, u vlády uherské, při zemských vládách a výborech i při okresních zastupitelstvech a při zastupitelstvech větších měst a obcí vykonají se všechny kroky, které by zabezpečily provedení výstavy.

Výdaje výstavy, jež nebudou přílišné, uhradí se ze subvencí, o které se zakročí, a z výtěžku výstavy, která zajisté vzbudí účastenství neobyčejné.

Osměliv se říci, co jsem pokládal za nutné, obracím se k Vám, slovutný pane, se zdvořilou otázkou, pokládáte-li provedení české výstavy národopisné a z ní vycházejících dalších dvou podniků za prospěch našeho národa českoslovanského, ráčíte-li s tímto podnikem souhlasiti a při něm Svou radou a duševním přispěním se súčastniti?

Vzácnou odpověď Svou račte mi za-slati dle možnosti obratem pošty.

Seznám-li z ní a z odpovědí jiných dam, pánův a korporací, k nimž se obracím, že návrh tento může počítati na souhlas Váš a souhlas celé naší veřejnosti, osmělím se svolati poradní schůzi, která by pak již sama ustanovila vše, čeho dále by bylo potřebí.

Mám čest znamenati, slovutný pane, Vašnostem

oddaný

V Praze, dne 7. července 1891.

Vaše Blahorodí!

Dovoluji sobě uctivě zváti Vás ke schůzi, v níž se má státi společné dohodnutí o pořádání

»národopisné výstavy českoslovanské« v Praze 1893.

Schůze konati se bude v úterý dne 28. července o 6. hod. večer v malé zasedací síni staroměstské radnice pražské.

Pořad.

1. Zahájení schůze.

2. Volba předsedy schůze a zapisovatele.

3. Návrhy stran výstavy a podniků s ní spojených, rozprava a usnesení o návrzích.

4. Zřízení odborův.

5. Volba prozatímného výboru ku pracím přípravným.

Odbory se zřídí tyto: 1. anthropolo-gický, 2. filologický, 3. psychologický, 4. geograficko-fysikální, 5. statistický, 6. pro stavby, nábytek, nádobí a náčiní, 7. pro kroje, 8. pro zaměstnání lidu, 9. pro zvyky a obyčeje, 10. pro slovesné umění lidové, 11. pro hudbu a zpěv, 12. pro tance, 13. pro umění výtvarná, 14. pro

vyšívání, 15. pro veřejná zřízení a 16. bibliografický.

Pačtež laskavě oznámiti mně prodlením nejbližších dnů korespondenčním lístkem, do kterých odborů ráčíte vstoupiti.

Čím více jest doba letní na závadu schůzím, tím snažněji prosím Vaše Blahorodí, abyste ráčili do této ústavné schůze najisto se dostaviti.

Znamenám s veškerou úctou Vašnostem oddaný

V Praze, dne 22. července 1891.