Professor J. V. Dušek upozornil, že N. M Č. jsouc ome-zeno svým programem na znázornění života lidu vesnického nebude konkurovati s museem zemským. Dr. J. Lošťák přimlouval se, aby Národopisné museum bylo vystavěno v Královské Oboře v největší blízkosti českoslovanské dědiny. F. A. Šubert připomíná, že by bylo dobře spojiti se k účelu opatření nové budovy buď s Ná-prstkovým museem, nebo s pražským museem městským. Okresní tajemník berounský Macháček odporoučí, aby organisace krajinských odborů N. V. Č. byla zachována pro N. M. Č., a krajinské místní odbory již nyní sbíraly věci pro N. M. Č. Dr. Niederle prohlašuje, že s udržením této organisace se počítá, a prof. dr. Hostinský upozorňuje, že také Národopisná společnost českoslovanská má dle svých stanov právo zřizovati krajinské odbory, jež by mohly podporovati činnost musejní.

Předseda poslanec Adámek rovněž si přeje, aby činnost odborů venkovských nebyla přerušena. Domnívá se však, že není v museu ještě nic ustanoveno v té příčině, aby jednotlivé části sbírek nebyly půjčovány na jiné výstavy nebo prodávány jiným museím. Naproti tomu dal prof. dr. Hostinský vysvětlení, že kuratorium N. M. Č. již tuto věc uvažovalo a přijalo toto pravidlo: »Věci, které darem nebo koupí přejdou v majetek N. M. Č., zůstanou ve sbírkách jeho pravidlem trvale uloženy. Pouze ve zvláštních případech a tam, kde věnování tomu neodporuje, jest možno, ale jenom za souhlasu dvoutřetinové většiny celého kuratoria, jednotlivé předměty nebo menší skupiny jinam na čas propůjčiti, nebo nepotřebné duplikáty a předměty do musea se nehodící proměniti za předměty národopisné.« Zároveň uvedl řečník všechny věcné důvody, jež vedly k tomuto promyšlenému ustanovení. Na to přijata první část resoluce. Ke druhé části stran zachování výstavní dědiny pravil předseda K. Adámek, že dědina jest pravá perla národního umění, a pokládá proto za povinnost národa, opříti se zničení díla tak vzácného, což by bylo prostým barbarstvím. Zároveň navrhl vyslovit uznání architektům a stavitelům českoslovanské dědiny, což se stalo povstáním. Na to přijata druhá část resoluce.

K návrhu prof. dra. Hostinského vyslovil sjezd díky předsedovi za veškeru jeho neúnavnou činnost v oboru národopisu. Předseda ukázal na skvělé provedení výstavy součinností všech vrstev lidu — i dělných i služebných — na význam výstavy ve vzhledě národním a politickém a na mohutnost dobrovolné národní organisace, která provedla vlastní silou dílo přes všechny překážky tak veliké. Přes národ takové síly nemůže se přejíti k dennímu pořádku. V mohutných pokrokových proudech našeho věku musíme zachovati svéráznost. Řečník zakončil přáním, aby vytknutých v dnešním sjezdu cílů bylo dosaženo, a aby v práci národopisné neúmorně se pokračovalo. Shromáždění vyslovilo jednomyslný souhlas s tímto přáním, čímž sjezd byl ukončen.

Sv. Václav. Dle modelu prof. St. Suchardy.

Stříbrná soška, věnovaná výk. výb. NVČ. předsedovi hr. Lažanskému v upomínku na Výstavu

Přednášky na výstavišti zahájeny byly literární přednáškou Františka Bílého v oddělení literárním v Národopisném paláci. Pravidlem přednášeli dr. F. Počta každé úterý v oddělení zeměpisném a geologickém, každé úterý MUDr. J. Matiegka v oddělení antropologickém a demografickém, JUDr. Č. Klier každé úterý v oddělení právnickém, PhC. J. Klíma každou sobotu v oddělení vídeňských Čechů. Dále měli občasné přednášky prof. A. V. Velflík, a z. inž. F. Fiala a O. Ott, v oddělení technickém, architekt Ed. Sochor ve vesnickém kostelíku a mlýně, prof. dr. O. Hostinský dne 26. června o hudbě lidové v oddělení této hudby, prof. dr. J. N. Woldřich v oddělení geologickém, MUC. Frant. Hamza v oddělení studentském a východočeském a dne 7. srpna v obci akademické na Výstavě národopisné; 14. července J. M. Hovorka v oddělení literárním; dne 7. srpna v oddělení architektury K. Salus o vzniku a vývoji opevnění hradiště hory Tábor a její zvláštnostech. Téhož dne ředitel Mašek z Telče o svých nálezech praehistorických, dne