Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 145

Typ dřevěných staveb z Turnovska.

Kresba J. Prouska.

MODELY STAVEB A OBYDLÍ LIDU ČESKOSLOVANSKÉHO.

Z modelů v národopisném paláci vystavených zasluhuje první pozornosti pěkný model starodávné vsi Vápenska,*) jejž zhotovil učitel J. Čvančvara v Kostomlatech. Představuje nám vzor, na němž spatřujeme, jak původně zakládaly se vsi a to nejen v Čechách, ale i v celém království. Statky, chalupy seskupeny jsou tak, že směřují svými štíty neb čely obydlí ke kruhovité návsi, na které stává kaplička mezi lipami. U některých vsí, které měly větší návse a byly zámožnější, stával ve středu kostel často obehnán rybníčkem a hřbitovem ve středu topolů a vrb. Tak nalezneme ještě památku starých okrouhlic na Hané, které stavěny byly do oblouku neb kruhu a možno je počítati za nejstarší uspořádání osad staroslovanských.

Ohražení vesnice dálo se zdí neb tesovým plotem, někdy valy, a tak utvořena malá pevnost, jak toho důkazem jsou zachovalé zbytky ohražení ze starých dob. Jednotlivé statky odděleny byly pouze ploty nízkými s přelízkami. Vesnice jaksi byla cizinci nepřístupna, zavřela-li se branka u cesty vedoucí do vesnice, a to se stávalo dosti často; a nebyla závažnější příčina, než aby husy, vepři a vůbec dobytek, který, nepásal-li se na obcizně (pastviskách), pobíhal volně po návsi, nešel do škody (do pole).

V modelu půdorysu vidíme rozdílným čárkováním vyznačené obydlí starší jaksi původní a nové, přibylé později. V pozdějších dobách, když zakládaly se cesty a silnice, stavěny statky a chalupy podél nich po obou stranách v řadách, a vznikly zvláště stěhováním kolonistů německých vesnice dlouhé podél cest a vesnice s roztroušenými obydlími tak rozmanité, jak každý uznal za výhodné na darovaném pozemku postaviti svoje nové bydliště.

Typicky založeny jsou vesnice na Litomyšlsku, na př. Němčice. Na pokraji mírného svahu údolíčka rozkládají se po obou stranách statky, každý zvlášť obklopen se tří stran zahradami. Údolí porostlé po stráních stromovím, ve kterém skrývá se tu a tam chaloupka výměnkáře; při potoce, stále o hojnosti vody, klepe mlýn. Za statky nalézala se pole patřící ku statku, na konci jich háj skýtající dostatek dříví pro potřebu hospodáře.

Modely jednotlivých budov. Ze staveb moravských Slováků*) zasluhují zmínky obydlí mezi Hodonínem a Kyjovem, ještě rázovitější shledáme ve Tvrdonicích, Kosticích, Staré Břeclavi a Lanžhotě. Nebývá v celé jižní Moravě velkých a výstavných statků, skorem samí čtvrtláníci, jen tu a tam půlláník (který na čtyřicet korců počítá polí). Chaloupky podél cesty rozložené stavěny z největší části z cihel nepálených, z hlíny pouze uplácaných. Je-li stavěno ze dřeva, což se zřídka stává (můžeme počítati stavby takové za starší, kdy ještě bylo v lesích dostatek dříví), bývá přečasto a zvláště v jižní Moravě vyzděn aspoň výstupek žudro »žebračka«. Skoro všechna stavení jihomoravských Slováků mají základní jeden typ, jehož ukázku jsme poznali již při tvrdoňské chalupě.


*) Viz přílohu »Půdorysy modelů«.

Předchozí   Následující