str. 82
Síťkovaná a prosívaná vložka valašská.
7. Vzdělání. Mezi českým a německým obyvatelstvem v zemích koruny České není žádného rozdílu, a proto také průměry zemské i zde mají platnost pro náš lid. Dle posledního sčítání nedovedlo čísti ani psáti ze 100 osob starých nad pět let:
8. Zaměstnání. Dle popisu z r. 1890 příslušelo z každých 10.000 lidí:
Mezi naším lidem jest skupina zemědělská mnohem četněji zastoupena než mezi obyvatelstvem německým — v průmyslu a obchodě platí ovšem opak — a proto po našem soudu relativní číslice moravská bude nejspíše odpovídati poměrům lidu českoslovanského v zemích českých. Na Slovensku zastoupení obyvatelstva příslušného k zemědělství jest ještě četnější. Příslušelo z každých 10.000 lidí na levém břehu hořeního toku Dunaje k zemědělství 6.132 osob, k hornictví, průmyslu a obchodu 2.034 a k ostatním zaměstnáním 1.834.
III. Měna obyvatelstva.
1. Sňatky. V relativní četnosti sňatků Čechoslované nalézají se asi uprostřed mezi národy rakouskými. Na 1000 obyvatel připadlo sňatků:
Mezi Slováky uherskými četnost sňatků jest mnohem vyšší. Na levém břehu hořeního toku Dunaje, kde hlavní síla Slováků sídlí, připadlo průměrně na 1.000 obyvatel roku 1892 celkem 9,2 sňatků a roku následujícího dokonce 9,7.
2. Porody. Čechoslované i při tomto momentu stojí uprostřed mezi národy rakouskými. Na 1000 obyvatel připadlo porodů:
| 
