Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 76

Forma na tlačení koží

z Polné


Forma na tlačení koží

z Polné.

Na mapce příslušné voleno šest stupňů: I. značí odvedených více než 30 na 10.000 obyv.,

II. 29—25 obyvatel,

III. 24—20, IV. 19 až 15, V. 14—10, VI. méně než 10.

Sledujeme-li pak jednotlivé krajiny, vidíme, že nejlepší poměr (I) vykazují hejtmanství jižně od Prahy,dále celý pruh od Aše k Chebu a Tá-boru; Tábor, Planá, Budějovice, Něm. Brod mají stupeň I. Sever však opětně je špatný — máť jen stupeň V. a VI. — V Praze samé pouze

IV. stupeň nalézáme. — Na Moravě

střed vykazuje III. a IV., jih I., západ II.—III., východ (doly!) pouze IV. stupeň. Ve Slezsku celkem pouze IV. stupeň nalézáme.

Všimneme-li si pak krajů s obyvatelstvem převážně českým i oněch s německým, shledáváme, že české kraje vykazují celkem lepší poměry než německé, což hlavně pro Čechy, kde jsou hranice národnostní přesnější než na Moravě, bije v oči. Ač ovšem nesmíme ani tu zapomínati, že v t. zv. »uzavřeném území« žije mnoho Čechů, kteří při odvodu zjišťováni nebývají.

    Dr. J. Matějka a Dr. V. Preininger.

STATISTIKA.

I. Uzemí, obydlí a sídla Čechoslovanů.

I. Území obydlené Čechoslovany. Největší část lidu českoslovanského usazena jest v Čechách, na Moravě, ve Slezsku rakouském i pruském a severozápadní části Uherska.

V Čechách zaujímá živel český úplně celý střed země a sice tou měrou, že pro Němce s výminkou Chebska a okolí České Lípy a Ústí nad Labem, kde hranice národnostní hluboko do země zabíhá, zbývají jen na jihu, západě a severu ne příliš široké pásy krajin pohraničních. Než i tyto pásy jsou na několika místech přerušeny. Tak hned na jihu u Nových Hradů; v těchto místech totiž přestupuje národnost česká hranici zemskou a vbíhá do Dolních Rakous, kde tvoří malý výběžek, v němž nalézají se české obce: Německá, Rabšachy, Gundšachy a Schwarzbach. U Domažlic zase dotýká se národnost česká skoro hranic zemských. Totéž platí o krajině ležící na sever od Semil a okolí Žam-berka. U Náchoda vstupuje dokonce rozhraní národnostní na půdu Německa, kde tvoří malý český výběžek. Českou jest tam obec Německá Černá s přifařenými osadami.

Na východě souvisí lid náš s českým lidem na Moravě. Souvislost tato však silně v těchto stranách jest porušena německým výběžkem Jindřichohradeckým a pak dvěma ostrovy německými Jihlavskoštockým a velkým Svitavskolanškrounským. Vedle zmíněných dvou ostrovů udržel se v Čechách do dnešních dob německý ostrov Budějovický, který však již český živel silně prostupuje. Z českých ostrovů nejznámější jest zase Stříbrský, v němž však doposud zachovala si českou většinu jediná jen obec Sulislav. Následkem silné emigrace našeho lidu do průmyslových krajin severočeských, jmenovitě do hnědouhelné pánve Mosteckoteplické, povstaly tam v novější době uprostřed živlu německého silné kolonie české.

Na Moravě, pokud jde o osazení její lidem českým neb německým, jsou poměry podobné jako v Čechách až na to, že strana východní jest úplně a strana západní, jak jsme se již v předu zmínili, z valné části v rukou českých. Severní strana Moravy přiléhající k Opavsku až po Šilberk, Šumberk, Unišov, Šternberk, Velkou Bystřici a Potštát s německými výběžky u Bělotína a Nového Jičína jest tedy německá. Na jižní straně usazeni jsou Němci od hranic


Předchozí   Následující