Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 15

J. Herain, dr. S. Heller, Em. Chvála, Alois Jirásek, dr. J. Kvíčala, dr. E. Kovář, dr. L. Niederle, dr. J. Podlipný, Primus Sobotka, dr. Bedřich kníže Schwarzenberg, J. Stibral, F. A. Šubert, dr. Josef Thomayer, Renata Tyršová, dr. Z. Winter a dr. Č Zíbrt. Výbor splnomocněn dle svého přání se rozšířiti.

Schůze výboru konala se již dne 5. srpna a přijaty v ní byly dvě resoluce, a sice první — navržená drem. Hellerem —jednomyslně, druhá — navržená drem. Niederlem — všemi hlasy proti dvěma. Zněly: »1. Valnému shromáždění přátel českoslovanského národopisu doporučuje se, aby podle návrhu F. A. Šuberta pořádána byla národopisná výstava v Praze dle možnosti roku 1893, nejpozději ale roku 1894. Provedení přípravných prací vznáší se na zvolený výbor. 2. Výbor se usnáší, aby se zřídila národopisná společnost, jejímž úkolem budiž vedle péče o pořádání výstavy národopisné a dalších jiných úkolů zřízení musea národopisného a vydávání velikého národopisného díla.« — Další usnesení výboru týkala se doplnění výboru zástupci důležitějších korporací a volby komitétu k vypracování stanov národopisné společnosti.

Druhá valná schůze přátel českého národopisu svolána byla již na den 12. srpna a přijala po opětném živém rozhovoru oba návrhy výboru a sice jednohlasně. Tím byly položeny pevné základy k celé další činnosti, vytknut její cíl a uskutečnění přijatých návrhů prohlášeno za věc národní.

Jakmile se tak stalo, náleželo zvolenému výboru, aby ihned rozvinul usilovnou činnost k získání celé veřejnosti a zvláště těch kruhů, na jejichž ochotě mravní a hmotné záviselo provádění zamýšleného velikého díla. Výbor také nijak nelenil. Bera v úvahu všechny potřebné přípravné kroky obrátil se zvláštními pamětnými spisy ze dne 26. srpna r. 1891 k zástupcům zemské i státní vlády v království Českém — nejvyššímu maršálkovi knížeti Jiřímu z Lobkovic a k místodržiteli hraběti Františku z Thun-Hohensteina — a k městské radě král. hlavního města Prahy, v jejíž čele stál starosta dr. J. Šolc. V pamětných spisech vylíčeny povaha, význam a důležitost zamýšlené Národopisné výstavy českoslovanské a žádána mravní i hmotná podpora. K nejširší české veřejnosti promluvil pak výbor — jenž usnesením ze dne 24. srpna se pojmenoval Výborem pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze r. 1893 — vzletným provoláním ze dne 9. září 1891, sepsaným Eliškou Krásnohorskou, jež bylo uveřejněno dne 12. září ve všech pražských politických časopisech a později téměř ve všech listech českých vůbec. —

K nejbližším povinnostem výboru patřilo, vypracovati stanovy Národopisné společnosti českoslovanské, starati se, aby z jubilejní výstavy bylo co možná mnoho budov a zařízení zachováno pro Národopisnou výstavu českoslovanskou a pečovati o provedení náležité organisace ku přípravným pracím i v Praze i po všech vlastech českoslovanských vůbec.

První povinnosti vyhověl již dne 3. září r. 1891 a zadav stanovy ministerstvu vnitra ku schválení, dověděl se přípisem policejního ředitelství pražského ze dne 7. listopadu r. 1891, že proti ustavení se Národopisné společnosti českoslovanské není námitky. O docílení druhé důležité věci zasadil se dílem osobním jednáním, dílem písemnými žádostmi k veřejným a soukromým majitelům budov jubilejní výstavy i stavebního a jiného materialu téže výstavy, aby zachovali budovy a věnovali různá hotová zařízení ve prospěch chystané Národopisné výstavy. V Praze organisována práce náležitým se ustavením výboru ústředního a zřízením pracovních odborů. K docílení organisace mimo Prahu učinil výbor vyzvání k okresním a městským zastupitelstvům i k jednotlivým korporacím, aby zřídily krajinské a místní odbory a byly také samy těmto odborům ochranou i pomocí. Současně bylo výboru starati se o zabezpečení dostatečných příspěvků pcněžných, jimiž by se uhraditi mohly všechny výdaje přípravné i dle možnosti všechny pozdější výdaje hlavní. Především jiným bylo však důležito vypracovati na přijatém povšechném základě definitivný program chystaného díla.

Přehled všech těchto a jiných prací přípravných nebyl by jasný, kdyby se ve výpisu jich postupovalo jen dle času a nikoliv dle zvláštních oborů práce. Proto budiž dovoleno podati nástin každého oboru zvláště, a sice vždycky od samého počátku prací až do otevření výstavy dne 15. května 1895.

II. Program Národopisné výstavy českoslovanské.

První program Národopisné výstavy českoslovanské, daný listem ze dne 7. července r. 1891, byl předmětem úvah již ve schůzích ze dne 28. července a 12. srpna r. 1891. V těch shodnuto se, že mimo lid vesnický má se program rozšířit i na lid dělnický a maloměstský, zvláště řemeslnický. U veřejnosti vytýkáno programu, že pro výstavu navrhuje částečně také material knihový a vůbec slovní — kdežto pro výstavu mají se vzíti pouze předměty určené pro pohled a ne pro čtení. Ku přepracování programu zvolil výbor dne 16. září r. 1891 komisi, a sice dra. Haasze, dra. Hellera, dra. Niederla a Šuberta. Komise měla první schůzi dne 23. září, načež vypracovaný nový program předložen byl výboru dne 7. října. Za základ bylo v komisi opětně přijato, že program se má obmeziti na vytknutí toho, čím by lid — vesnický, dělnický a maloměstský — měl býti na výstavě zobrazen. To naznačeno 15 články, žádajícími pro Národopisnou výstavu českoslovanskou: 1. stavby a sídla lidu vesnického, 2. figuríny krojové ve staveních, 3. národní slavnosti, hry a tance, 4. modely a vyobrazení staveb vesnických neb i celých osad a vsí a plány měst — a k tomu originaly a modely domácího a hospodářského nářadí a nábytku, 5. zaměstnání lidu vesnického, 6. řemesla a domácí průmysl měst a vesnic, 7. modely dělnických domků, figuríny dělníků a statistiku dělnictva, 8. potraviny, jídla a nápoje lidu, 9. kroje a součástky krojův, 10. předměty užívané při obřadech a zvycích, 11. předměty lidového umění výtvarného i prací technických, 12. národní hudbu lidovou i církevní, 13. anthropologii a demografii, 14. jazyk a prostonárodní literatura — k čemuž by se měla připojiti literatura česká vůbec a pořádati odborné sjezdy, a 15. podniky zábavné


Předchozí   Následující