Léta 1741 vytiskl v Hoře Kutné Jiří Kyncl „Žalostivé truchlení země české po pánu svým nejmilostivějším Karlu VI., císaři římským a králi českým*), jehož prostředkem smrti z světa vykročení po celé České zemi, jak v farních, tak řeholních kostelích obzvláště v královských městách slavné requiem po tři dny konané a truchlivé lešení ? divadlu představené hýly. Jako : Kvílit musím přenáramně. (Zíbrt 51.):

Dále pak: „Píseň nová aneb Potěšení českých sedláku, že Brandeburci a saský sediaci ze země vyhnáni jsou, v píseň uvedeno a vytištěno roku 1757." V čele na obrázku tři sediaci s vidlemi a cepy. Zpívá se jako: „Milí bratří, korbeláři." 1. Radujme se, veselme se, český sediaci, již jsou ze země vyhnaný prajský vojáci, Bukuršové dloubati jak čápové nohatí, aby více k nám nepřišli, Bože rač dáti. 3. Co jsme uskovat nemohli, to nám pobrali, voly, krávy i telata, všecko sežrali, jelmata, taky ovce, prasata, též i skopce, ba neobstála před nima žádná slepice. Nepřicházej Brandeburku více do Čech k nám, rač milostivý královně kontribuci dám; neb jí začalo kvésti nyní veliké štěstí, dejž jí Bůh nám nad nepřáteli slavné vítězství."

„Novina hrozná, která se stala v Uherské zemi při městě Rábu bydlíce tam jeden chudý vdovec a žádajíc od bratra svého velmi bohatého pomoci, kterýž boháč jej vyhnal a chudý nevěda sobě jak pomoci, zlému duchu se zapsal a dálejíc, jak se s nimi dalo, přezpívajíc píseň lépeji každý vyrozumí. S dovolením vrchnosti vytištěná r. 1718. Jako: „Velký hříšník přichází."

„Píseň nová velmi žalostivá o jedné římské císařovně a o jejich znamenitých neřestech a velikých zármutcích, kteréž jest pro zachování víry, lásky a čistoty snášela. Z starých historií a složená od Simona Lomnického. (Na obrázku pán a matroną, jak si ruku po-