„Paproď", „papruska", kapraď, aspidium je domácí stvoření ode všech blech. Dává se proto zvláště letní dobou do postelí, aby zůstaly prosty hmyzu.

„Pěíunek", pelyněk, absinthium vulgäre. Napravuje zkažený žaludek, nutí ? jídlu a pití, zapuzuje nejtužší „žírku" (koliku).

„Plicník lékařský", pulmonaria off. Přimíchává se jiným zelinám, jichž šťáva léčí neduhy prsní.

„Podbioł", podběl, tussilago farfara. Prospěšný lék od kašle. Vyvaří se v mléku a pije se za tepla.

„Podzemní jahoda", jahodník, fragaria vesca. Vodičkou umývají se bolavé oči; odvar mladých lístků odpomáhá kašli.

„Polej", také „pulij", polegium. Vodička hojí prudký krvotok ženský.

„Polní máček", papaver rhoeas. „Co je natrháno po sv. Janě, nemá více léčivé síly". Odvaru máckového užívá se u dýchavice a nateklin.

„Přistup", posed černý, bryonia dioica. Jistá pomoc u vyhánění „skřotka" (zlého ducha) z lidí. (Upotřebí se kořene i jahůdek.) „Posed černý sluje na Těšínsku „skřotková čili koltunová zelina", na Opavsku je koltunovou zelinou plavuň, lycopodium clavatum".

„Roj o vnik', melisa, melissa officinalis. Ocukrovaný odvar lihový způsobuje zatvrdnutí stolice; hojí také úplavici.

„Rozmarýn", rozmarijon, rosmarinus officinalis. „Kdo si vymývá rozmarýnovou vodičkou oči, tomu sesílí".

„Rut e v", „vředová dětská zelina", routa, ruta. Routový odvar hojí u dětí křeče a bolesti břišní.

„Růža", růže, rosa. Užívá se jí sušené od nátchy jako kuřidla.

„Santaryjka", „čantoryjka", „hlistník", zeměžluč, erythraea cen-taurium. Odvar léčí nemoci žaludeční a odhání škrkavky u dětí.

„Sanykl", sanicula europaea. Vodičky užívá se s prospěchem od bolení na prsou, od šumu v hlavě. (Všecky částky této byliny jsou léčivy).

„Sedmizámková zelina", „pompava", mochna přímá, po-tentilla recta. Nejprospěšnější lék od zkaženého a nastydlého žaludku je kořenný výmok lihový této byliny. — Odkud pochází název „sedmi-zámková?" V lidu žije pověra, že druhdy se byliny užívalo při otvírání začarovaných zámků železných. Zelina byla prý s to přiložením na uzavřené dvéře rázem otevříti sedm zámků. Kdo bylinu dříve nosíval jako amulet, nebyl nikdy nikým a ničím ošizen: V pohorské vesnici ukazovali za dávných dob komediante kohouta na provaze, jenž nosil v zobáku žerď. Mdo neviděl, že žerď není žerdí, nýbrž stéblem, jenom jakási dívka ubírající se mimo s břemenem trávy domů. Mezi travou nacházela se také sedmizámková zelina, která jí tajnou svou mocí otevřela zrak. Po divadle vysvětlila dívka všem, že byli oklamáni, poněvadž neměli s sebou bylinky. Z Orlové.

„Sirotky", „pětbolesti", polní macešky, viola arvensis. Šťáva čerstvých macešek hojí nežity a lišeje.