Výslech domnělého čaroděje (r. 1737).

Letha Páně 1737 dno 13. Julii držený examen s Matoušem Rosolem, jinak Neřádem, ze vsi Hředl, k panství J. M. C. Točnickému poddaným, in puncto čaro-dějství u přítomnosti k tomu deputiro-vaných pp. Commissařův p. Václava Plychty a p. Václ. Borovce.

1. Jak se jmenuješ, jak starý a odkud rodilý? Matouš Rosol, jinak Neřád, to nevím, ze Hřed rodilý.

2. Poddaný neb svobodný a komu? Inu císaři pánu k Točníku se stavíme.

3. Ženatý neb neženatý a kolik dětí máš ? Ženatý 1 1/2 léta, obtížena žena jest.

4 Proč jsi sem do arrestu přišel? Inu, urození páni, že mám být takovým člověkem zlým.

5. Jak zlým, v čem, pověz okolo-stojičnou pravdu! Inu, že bych měl lidem čarovat a kobyly kazit.

(i. Kdo tě z toho udal aneb kdo tě v tom postihl! Inu, kdo by mě postihl! Žádnej! Udal mě Jiřík Kostka.

7. Co pak jsi mu učinil Jiříkovi Kostkovi, že on tě z toho udal, zdaliž jsi jemu koně mořil? I uchovejž mě Pán Bůh!

8. Proč ale tě udal, u koho udal a v čem vina záleží, netaj, v pravdě vyznej ! Inu, že bych přej měl umořit dva valachy.

9. Komu jsi je umořiti měl? No-výmu přej a tomu chalupníkovi.

10. Proč jsi je umořil, .vyznej a netaj! Že přej nám měli na obilí pást; uchovej Pán Bůh, aby byli na klas spásli.

11. Tak se znáš k tomu, žes je umořil? [ uchovejž Pán Bůh, urozený pane, kterak bych se znal, dyť žádnou škodu neudělali.

12. Tak předce nějakého takového učení pověrčivého jsi, že kdyby tobě někdo obilí spásl, že bys jemu učaroval a koně zkazil? Uchovej mě Pán Bůh, abych zavlest uměl aneb jim ublížil.

13. A bratr tvůj Jan v dobrovolnosti na kanceláři Králodvorské to od

tebe míti míní a tebe že napomene, abys předně radši se přiznal, prosit bude. I uchovej mě, Kriste Pane, abych komu co ublížil!

14. Dyť je ti Jiřík Kostka do očí mluvil a měl si se z toho na rychtě vy-vedst, že si Viktorovi a Novýmu koně umořil; abys se z toho vyvedl, pověz! No oni, urozený pane, pravili, on mi to pravil, dyž sme šli do kostela, dyž sme v Žebráce pili a Škrlanta se ptal, zdaliž to ode mne slyšel; on že ne. A na to sem (se) chalupníka ptal, zdaliž mě v důmnění má; on že mě nenaříká, pravil.

15. An si podobně Škrlantovi Sedleckému kobylu umořil a do kříže (zde nějaké slovo schází) toho dne též tvou k . . . . ve Zdicích podobně si umořil, jak si to učinil, pověz! I je, uchovejž mě Pán Bůh, abych co do kříže dáti měl, a Škrlant mně žádnej neublížil ani slovem, uchovejž mě Pán Bůh, ona mě nenutila ani slovem, abych si ji vzal, a já se nechtěl ženit, a sloužil sem na baště, ona teprve umřela, když se(m) sloužil u p. Chrstky, a já se jí neodpíral.

16. A podobně Jakubovi Vokáčovi ve Hředlích valacha si umořiti měl. Uchovejž Pán Bůh! Mám nato svědky, že ho přetrhl, když rudu vezl, slyšel sem to od Vavřince Hrstky, že jemu Vokáč povídal, že jej přetrhl a krve stržený v sobě měl a tam ležeti zůstal, kde jej přetrhl.

17. Jaké si Albinovi Valdeckému ze Zbirova na Doubravce pohrůžky dělal, že jemu na to hnedky, jak z Doubravky vyjel, kobyla padla; jak si to učinil, vyznej okolostojičnou pravdu. Uchovejž mne Pán Bůh, urozený pane, já mám na to svědky, že sem jemu nevyhrožoval, dva konšely; a oni pravili, když jej dostanou, na poli jemu koně vezmou.

18. Jemu ale kobyla padla; něco předce v tom skrze tvé čáry musí bejt. Uchovejž mě, Kriste Pane, jen . . (slovo nečitelné) aneb na to pomyšlení měl!