przywiązane do wigilji św. Jana Chrzciciela d. 23 czerwca i do dnia św. Jana Chrzciciela 24 czerwca; II. Zioły i kwiaty, JBylica (Černobýl); III. Kwiat paproci (kapradi); IV. Przygotowania do Sobótki; V. Obrzęd Sobótki, przywiązane do niej zwyczaje, przesądy i pieśni; VI, Puszczani«? wianków na wodę.) Srw Ď. Č. Mas. 1891, 252.

* lužická prísloví. (Theol s.) Doporučuji k Vaší studii sbírku preláta Jakuba Buka (f 15. srpna 1895). Známý pěstitel vzájemnosti česko-lužické p. A d. C e r n ý píše mi o něm : V letoch padesátých a šedesátých sbíral lužická přísloví a pořekadla jež uverejňoval v „Časopise Macicy Serbskeje" (1853-1856, 1860, 1862) a vydal také o sobě r. 1858 pod názvem „600 serbskich přisJowow a štyri kopy při s łowny ch prajidmow" a r. 1802 v rozšířenější sbírce „1000 serbskich prisło wo w a prisło wny ch p r a j i d m o w" (oboje v Budyšíně). Jsou to dosud jediné sbírky lužických přísloví ve formě knižné. Kromě toho má zesnulý i jiné zásluhy o lužickou literaturu, zejména jako redaktor „Časopisu Matice Srbské11 v letech 1854 až 1867. Narodil se 6 března 1825 v Zejících a studoval na pražské universitě ; za svého pobytu v Praze za ložil „Serbowku", spolek chovanců lužického semináře, velmi významný pro duševní život lužický.

* Typy obydlí českého lidu.

(Arch. E ) Bád bych uveřejnil dotazník, zpracovaný však jeu na základě výsledků moderního studia agrárně-historického i pak odpovědi. Zaslaný návrh se mí nehodí. Vzorem mohl by tu býti kvestionář, uveřejněný od A. de Foville, Ľhabitation dans les diverses parties de la France, Annales de Geographie, Paris, 1895, č. 15, str. 210 —21ö. Prejete-li si půjčím Vám tuto revue. Úplný název dotazníku anthropologické společnosti ve Vídni zní: „Fragebogen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien zur Herstellung und Herausgabe einer Sammlung von Plänen der verschiedenen typischen Formen des Bauernhauses, sowie einer Darstellung über die Lage und das Verhältniss dieser Häuser zur Feld-gemarkung," při němž byla připojena

za vzor studie: Dr. AI. Peez, Das Bauernhaus in Oesterreich-Ungarn, Dotazník Národopisné Výstavy opatřím. Srv. též důkladný program, který sestavil Dr. M. H ab er land t, Das deutsche Bauernhaus, Zeitschrift für österreichische Volkskunde, Wien-Prag, II. 1896, č. 4. Str. 115-116. V otázce poslední nejlépe by mohl raditi p. JUC. K. V. A d á m e k, spisovatel v Hlinsku, jehož dlužno pokládati za prvního znalce této věci u nás.

¦ „Pytlový" čtvrtek. (Pí. T. V.) Tak se nazývá v Jihočesku čtvrtek po středě popelečuí. Výklad neumím podati. Přeptával jsem se stařičkého, již zvěčnělého „strýce" Kašpara. Vykládal, že se tak jmenuje, poněvadž prý se po masopustě do čtvrtka všecko „spytluje" (sní). Komu je co známo o tomto jménu? Prosím za laskavé odpovědi.

* Antoszka, O Czechach, ich kraju i życiu, Warszawa, 1895.

(„Polonofil".) Ptáte se, jaký má obsah tato studie? Představujete si ji mylně jako vědecký spis. Jeto knížka

0 84 str. Na str. 3 — 8 podány jsou dějiny české a v dalším zeměpis, vylíčeny jsou poměry přírodní a hospodářské. Národopisu českého týkají se stránky 33—40 (zvyky rodinné a výroční, kroje, charaktor). Pak jsou popisovány kulturní poměry (Školství, průmysl . Knížka, v úhledné úpravě vydaná, pěkně se čte Spisovatelka je velmi dobro obeznámena s naší historií

1 s poměry nynějšími.

*) Odpůrci historie kulturní.

(Prof. Dr. A. D ) Spor, o němž chcete studii podati, znova a znova se roz jitřuje, zejméua v době nejnovější, kdy veliký rozruch vzbudila studie, v níž Benedetto Croce (Intorno alla Storia della Coltura, Nota lotta alľacca-demia Pontaniana nella tomata dei 1° dieembre 1875 dal socio residente B. Croce, Napoli, 1895) popírá kulturní historii vědecké samostatnosti. Proti němu rozhodně vystoupili E. Bern-heim a G, Steinhausen. Zeitschrift für Kulturgeschichte, Weimar, 1896, III. 4. 5, str. 318-324 v článku „Ein Gegner der Kulturgeschichte *. Podám hlavní tresť vývodů v některém z příštích čísel, jakož i posudek práce