zjištěno. Šev sťenobasilární otevřen, v hoření čelisti vyrůstá druhá stolička. Očnice vysoké. Kol hlavy se táhne zelený patinový pruh.

Č. 4. číslo mus. 186, vignetta „Sokolnice-Křenovice 1867". Leb velice porouchaná, ale patrně dolichocefalní, náležela asi mladé ženě. Luvý výčněl mastoidní a část pravé kosti temenní jsou zeleně zbarveny bronzem.

Č. 5. číslo mus. 185, vignetta „Kyběšovice 1846". Lebka mladého silného muže, s persistencí švu čelního, i s otevřenými švy ostatními. Tvar lebky nicméně jest znetvořen. Šev lambdový jest členitý s kůstkami wormskými, trn nosní a glabella jsou velmi silné. Zahnutý nos pod vydutým čelem vybíhá do předu.

Č- 6. Číslo mus. 183. Vignetta „Borotice 1858". Z hrobů kostrových pod mohylami u Borotic blíže Znojma. Plagiocefalní lebka mladého silného muže, se zachovalými zuby a plochým týlem.

Č. 7. Lebka pochází také ze sbírky Koudelkovy a nalezena v ĚezDOvicích. Náleží dospělé ženě. Obličej má plochý, occiput za to vypuklý, šev lambdový jest silně členitý. Čelo je vyduté, očnice nízké, šev čelní zachován. Dle sdělení p. Koudelky pochází tato lebka z kostnice a není předhistorická.

Zde se po třetí setkáváme mezi 7 lebkami dvakráte s persistencí švu čelního (skoro 30°/o)- Jinak lebky (srv. tab. 2) neukazují příliš různé rozměry; náležejíce však do period velmi rozdílných, nehodí se přece k vypočítávání čísel průměrných.

Komplexe tmavá.

Zdá se, že i komplexe tmavá (snědá) skládá, se podobně komplexi světlé ze dvou typu, totiž jednoho s očima hnědýma a hnědými vlasy — druhého s převahou vlabů černých a snědé pleti. První typ zdá se býti autochtonním v Evropě západní a střední, druhý přistěhoval se dle všeho do střední Evropy hlavně podle Dunaje z krajův jižních.52) Nasvědčují tomu zejména poměry v Haliči, kde