Mimo různý depntát měli platu: sládek a bednář po 23 k. 20 gr., podstarší a mládek po 7 a chmelař 6 k. mís. ročně. Poděbrady měly městský pivovár, k němuž někdy (r. 1642) patřilo 20 vsí, „kde svá městská piva vystavovaly"; ale „od týchž krčem vesnických upustili a k důchodu takové J. Mti Cis. postoupili". (Ur. 1748.)

Krčmy svobodné měly: Milčice, Hradištko, Zboží, Kouty,. Chotouň, Pisk. Lhota a Křečkov; ve j sadní: Pňov, Velim (2), Pecky, Kost. Lhota, Přední Lhota, Vesce, Oumyslovice, čiňoves, Vrbice, Vodřepsy, Libice (2), Chleby, Budiměřice, Voseček, Kly, Pisty, Vrb. Lhota, Kluk, Netřebice, Senice, Podmoky, Vopočnice, Pátek,. Bobnice, Rašovice a Radovesnice; s rychtářstvím spojené:-Předhradí a Sokoleč; mimourburní: Zvěřiaek, Hořátev, Cho-fánky, Lipec, Chvalovice, Velenice, Domanovice a Božce.

I panský dráb (biřic, holomek, pochop, v městě též posel práva* rychtářského, jenž byl v Sadsku spolu pohodným) byl dle písně naší trnem v oku každému poddanému, jednak proto, že musel vykonávati rpzkazy vyšších, jednak že se i sám k útrapám lidu selského přiči-ňoval. Panský dráb patřil k čeledi dvorské, maje výživu při zámku; ale vedle něho měl i posel práva rychtářského v Poděbradech (dle Ur. 1748) z důchodu panského 4 k. 40 gr. míš. roóné vedle opatření od města, kdežto v Sadsku měl (r. 1748) roční služné 8 zl. od obce, deputát z mlýna (r. 1763) 2 str. žita, 1 věrtel jáhel a 1 věrtel krup tlustých, za zatýkaní měl 3 kr. z osoby a malý poplatek za předvedení stran k soudu.

Na exekuci chodil panský dráb jen do vsí, kdežto v městech bývala pokuta servusem vybírána, v případě však nedobytí najmě daní byl jednotlivec i celá obec trestána exekucí vojenskou, jak se stalo r. 1745, když si obec Sadská stěžovala „na nesnesitelné překládání nragacínu", načež do města posláno bylo 11 mužů vojska, jež musela obec vším potřebným opatřit. I nacházíme r. 1699, že