str. 572
kdy na protějším břehu trůnil ještě župní brad Prácheň ve svém rozkvětu a kdy kol hradu bydlili až dolů k řece četní rýžovníci po obou březích Otavy. Leč pohřebiště toto nenašel jsem neporušené. Buď tehdy, když kopány byly městské příkopy (snad ve stol. 15. nebo 16.), bylo již pohřebiště částečně překopáno, a to tak, že rozbity nádoby a vrstvou spodní jen málo bylo hnuto a střepy částečně ponechány na svém místě; anebo snad mnohem později, když sázeny v tato místa stromy, jichž ztrouchnivělé kořeny pronikají i vrstvu nejspodnější, vrstvu popelovitou. Snad při kopání jam pro stromy byly nádoby rozbity a střepy dílem vhá-zeny do jam vzdálenějších a zemí zaházeny, dílem ze země odstraněny. Jinak neumím si vysvětliti, že na malé prostoře asi 1—2 m. mohlo býti tolik různých střepů, patřících aspoň 20 nádobám, z nichž, však nejspíše nebude ani jediná celá. — Št. K. V.
Hlasy ze Šumavy ze dne 9 září 1893.
V Panenské Týuici, okresu lounského, asi 20 metrů od silnice do Vrbca, na pozemku p. Houfa č. pare. 528 našla se spona nádherné práce (srv. obr.).2) Asi uprostřed jmenovaného pozemku byla nápadná vyvýšenina (jakého rozměru, nedozvěděl jsem se), kterou před dvěma roky majetník dal rozkopati, hlínu po poli rozvésti. Podle vypravování dělníků, kteří tehdy prací tou byli zaměstnáni, nejhořeji byla hlína
Sponka z Panenské Týnice. Pohled s vrchu.
2) Jsem povinen velikými díky velect. p. učiteli Josefu Šlégrovi za bližší zprávy, jakož i si. výboru musea lounského za laskavé povolení k reprodukování spony.
|
|
