IV. Leb děvčete asi Hletého; barya žlutohnědá. Švy nesrostlé. Zuby ve výměně. Lebka velmi porušena N. pariet.: Dlouhý oval s naznačeným šestiúhelníkem. N. occip.: nízký pětiúhelník se zakulaceným vrcholem.

V. Lebka muže asi 4Oletého, z prvního hrobu (Majetek p. MUC. Vácslava Malce.) Barva žlutá, švy jednoduché. Orthognath. Lebka pěkně zachovaná. N. front.: čelo kulaté, oblouky nadoční prostředně vyvinuty. Obličej široký, důlky oční zakulaceny. Třenovní zuby v obou čelistech z části za živa vypadlé, z části cariesní. N. pariet.: Téměř kruh. Na švu šípovém vormská kůstka., rovněž mezi švem lambdovým pravým a šípovým. Na přivé kosti temenní zahnědlá skvrna, posmrtně vzniklá macerací. N. occip.: kruh na spodině stlačený. Lebka ta je ze všech nejzachovalejší. K měrám vedle připojeným možno připojiti zde ještě de'lku a šířku otvoru týlního (317 :30), délku (28), největší (12). a nejmenší šířku kostí nosních (10).

Jak známo, v cihelně p. Eosalie Prokopové nalezena již dříve v hloubce asi 2 metrů pod povrchem kostra hlavou k západu, tváří k východu (hrob prostý, ničím neobložený). 1) Na prsou 4 korále, 2 stříbrné spony (byly prý tři, jedna z nich má býti ve Slaném) pozlacené velké, asi 10 zlatých závěsků (bylo jich jedenáct, jedenáctou má dosud pan Suk v Úhercích) z náhrdelníků s poměrně silným ouškem. Dvě přesky stříbrné, jedna celá, druhá bes ozubin, dva závěsky ze stříbrného drátu v podobě esovité a čtyři jiné úlomky stříbrné. Za hlavou kostry asi 30 cm hliněná nádoba s velmi úhledným ornamentem a skleněná miska.

Pan prof. Smolík klade tento nález do VII.—VIII. stol. po Kr. a srovnává jej s nález vinařickými. Pan konservatoř Šnajdr2) klade tyto předměty do konce IV. století po Kr. a srovnává nález tento s podobným, ač mnohem bohatším, učiněným r. 1859 v Uhrách na pustě Bakodské. Opírá se tu o Arnetha, jenž datoval tento nález IV. stol. po Kr. (Mitth. der Centr.-Com. 1&80 p. 102). Předměty podobného typu nalezeny na okresu v Pátku a ve Vinařících (o tom promluvíme později). Pan Dr. Niederle3) řadí tento nález k typu jihoněmeckých hrobů merovejských a vidí v něm sledy kmene německého, jenž kdysi, snad jen krátce, sídlil v pražském okolí (Podbaba), a jehož stopy našly se též na druhé straně Vltavy a shoduje se v datování s p. prof. Dr. Píčem, klada je do V.—VI. stol. Pan Dr. Matiegka v souhlase s ostatními tvrdí,4) že tato kultura nikdy v Čechách nepanovala, a co nalezeno, jest jen cizí import, aniž by domácí kultura na to vliv měla. Popisuje lebku pokládá ji za ženskou a řadí ji v typus lebek žalovských; vidí v oné kostře příslušníka kmene ža-lovského; rovněž mohl by prý se pokládati dle lebky za příslušníka řadových hrobů germánských (podobné žalovským).