O mladší době kamenné v Čechách.

Po stránce anthropologické můžeme o české době neolithické á následující době přechodní málo povědět. Kostry lidské se dosti často našly i v hrobech i v jamách kulturních, jak jsme nahoře pověděli. Ale bývají pravidlem velmi špatně zachovány, uchovalá kostra nebo lebka tvoří výjimka, a tím schází ovšem širší podklad k anthro-pologickým vývodům. Nicméně to, co se našlo, jeví dosti jednotný a stálý ráz.

Naleziště, z nichž, pokud vím, zachráněny byly zachovalejší lebky, jsou následující:

Roudnice. Lebka v majetku p. J. Zeyera.

K o j e t i c e. Dvě lebky popsal Dr. Weissbach.

Blažím. Kosti více individuí změřil a popsal prof. Woldřich.

H o s p o z í n. Změřil p. Vondráček.

Ě e p í n. Dvě lebky ohledal prof. Woldřich.

Kozly u Loun. Lebka v museu školy lounské.

Lovosice. Jednu lebku z cihelny p. Reiserů měřil Dr. Matiegka, druhou trepanovanou a nejspíše z téhož naleziště pocházející prof. Woldřich. Dvě jiné (z hrobů u nádraží) měřené Matiegkou náležejí již době o něco pozdější.

Z nalezišť pro neolith méně jistých ale aspoň časově nedalekých uvádím:

Kobylisy. Odtud jsem změřil dvě lebky v museu českém.

Velké Horky. V museu jsem ohledal jednu lebku neměřitelnou ale dlouhou.

Vebžany. Lebku změřil Weissbach.

Lovosice. Z hrobů u nádraží měřil dvě lebky Dr. Matiegka.

Radim. Uvádím s reservou míry dvou lebek, jež změřil prof. Píč.

S t r u p č i c e. Tři lebky v museu (dvě trepanované).

Chlum u Bíliny. Dvě lebky z hrobů skřínkových měřil p. Šnajdr.

Jičín. Lebku odsud poslal kdysi p. Šnajdr prof. Kopernickému, v jehož pozůstalosti se asi dosud nalézá.

L y s k o v i c e. Lebka v museu.

Chomutov. Lebka dle výpovědi gymnasisty „velmi dlouhá."

Libeň (Balabenka). Dvě velmi defektní lebky změřil Bř. Jelínek.