Předchozí 0324 Následující
str. 588

Čís. 7.

Jinde shledáváme výzdobu čistě architektonickou: Oltářík ve slohu barokovém, jak jej v každém vesnickém kostelíčku můžeme spatřiti. Dole pěkně je ukončen pruhem lupenovým a draperií. (Obr. 3.) Na jiném místě spatřujeme zpovědnici věrně zpodobenou s obličeji zpovědníka i kajicníka.

Symbolův u veliké hojnosti a úpravo malíř náš používá. Nej-častěji nalézáme korunu podivně stylisovanou, kalich,. věnec, lebku, sutky a pod. (Obr. 4.) Motivy rostlinné: zvonek, růži, karafiát, poupě, hrozen, vše v obvyklé stylisaci. (Obr. 5. a 6.) Velmi často shledáváme se s pásy ze řáděných lupenů jediného tvaru. Srdéčko, pro umění lidové tak charakteristický motiv, nalézáme v několikeré úpravě. Na listě vě-novacím (str. 1.) dokonce okřídlené, obydlené a plápolající (obr. 1.).

Malířově veliké oblibě těšil se Mariánský monogram. Kostel sloužil, jak ani jinak býti nemůže, vzorem všemu téměř umění lidovému, tím více pak podobným pracím, jako je přítomná knížka.

Pod dojmem kostelního baroku každá maličkosť jest tu pracována. Na obr. 7. „Modlitba za dítky" spatřujeme podivuhodně orámované mříže (zde zahrádku), podobně rozložené květiny (dítky), pitvornou korunu, holubičku s každým jednotlivým pírkem v ocásku, i obligátní oblaka. Pěkných to několik kusů chrámové řezby, vzor však pro perokresbu i malbu příliš tvrdý. Proto zůstal čiperný písař náš za soudruhy svými, kteří obrali si vzory poddanější, byť méně originální.

Odkládajíce knížku modlitební Jana Zubatého, mlynáře někdy dolnoštěpanického, a srovnávajíce letopočty známých podobných prací, nemůžeme nediviti se, že ještě v době tak pozdní podobné práce u nás se objevují. Kdo porozuměl tvůrci, nemůže mu upříti uznání dovednosti, vkusn, originality a niodernosti, a pro tyto vlastnosti můžeme přítomnou knížku zařaditi mpzi zajímavé památky lidového umění v Čechách.


Předchozí   Následující