I Španělsko a Portugalsko poslední dobu čile pracuje, jenže práce jich jsou téměř nepřístupny. Vr Madridě byla založena společnost již r. 1865. í Španělé a Portugalci v Americe nezůstávají pozadu. „Archivos do Museu Nacionál do Rio de Janeiro" a ,,Annales ciel museo Nacionál de Mexico" přinášejí články anthropologické (sám císař brasilský Doni Pedro d'Alcantara jest velkým příznivcem anthropologie), a r. 1886 zřídila se v Havanně „Sociedad Anthropologica cle la Isla de Guba" vydávající „Boletins".

Italie zaujímá jedno z prvních míst jak kvanlitou, tak i kvalitou prací. Anthro-pologická společnost založena byla ve Florencii již r. 1868, a r. 1870 založil P. Mantegazza a F. Finzi „Archivio per l'antropologia e la etnologia" (XIX), (nyní reci; pouze P. Mantegazza), jenž se stal orgánem společnosti. Vedle Archivu pěstuje anthropologii i „Bulletino di palet-nologia italiana" (red. L. Pigorini a P. Strobel) XV. (v Parmě). Z universit italských přednáší anthropologii G. Nicolucci v Neapoli. P. Mantegazza a E. Regalia ve Florenci, G, Lombroso v Turinč, L. Galori a P. Riccardi v Bologni a G. Sergi v Římě.

Ze slovanských zemí nejvíce se pracuje v Rusku a Polsku; u nás se trochu pěstuje na Moravě. V Rusku jest střediskem prací universita moskevská, kde přednáší znamenitý zoolog Anatol P. Bogdanov a Dmiírij H. Anučin, professor anthropologie. Vedle r. 1866 založené společnosti anthropologické v Moskvě (sekce „импера-горскаго общества, любителей еетествоянашя, антропологии и 3THorpa), jež vydala mimo své protokolly a francouzské „Bulletiny" v „Trudech" řadu krásných prací, publikuje více společností přírodozpylných a zeměpisných (v Kijevě, Charkově, Petrohradu, Kázáni, Tiflisu a j. ve svých časopisech práce an-anthropologické. B. 1888 zřídilo se i v Petrohradě „Русское антропологическое общество при императорском!. С.-Иоторбурскомъ Университет!','-pod předsednictvím A. A. Inostranceva, jež vydává prozatím jen protokolly zasedání ]).

Poláci mají při akademii věd v Krakově kommissi, vydávající „Zbiór wiadomosci do Anthropologii krajowéj" (XIII.). Na krakovské universitě přednáší anthropologii Is. Kopernicki. Dobrý etlmologický časopis „Wisla" i и nás jest dobře známý (red. J. Kariowicz ve Varšavě).

M a dař i vedle anthropologické společnosti mají již stolici anthropologie na universitě pešfské (A. z Toroku), a letosi

zakládá P. Hunfalvy a A. Hermann novou společnost a časopis „fůr die Vôlkerkunde Ungarns", při čemž vyhrazena zvláštní sekce anthropologii.

Práce takto rozdělená — pracuj íf velké, bohatě nadané společnosti pro celou zemi, menší pro anthropologii svého lidu a své vlasti — přináší ovšem velké úspěchy. Literatura anthropologická za posledních 30 let tak zbohatla, že budeme se moci nyní zmíniti toliko o pracích velkých a vědcích vynikajících.

Spory o velké otázky, které v dějinách tak velkou úlohu hrály, v poslední době téměř utichly. O hlavních pracích, týkajících se theorií evolučních, jsme se již zmínili. Rozruch, otázkou touto způsobený, padal ovšem teprve do této doby a přinesl celé spousty spisů, jednajících o původu člověka. Za to otázka monogenismu utichla. Obě strany ovšem dosud trvají. Tak k mono-genistňin hlásí se Lubbock, Quatrefages, Kollmann, Virchow, Ranke, Gerland, k po^, lygenismu kloní se Topinarcl, Broca, Schaff" hausen, Agassiz, Crawfurcl, Haeckel, Vogt a j. Ale spor utichl. Za to tím více s obou stran pracuje se ve věcech speciálních, na jichž základě, až budou rozřešeny, bude se moci věda s větším úspěchem vrátiti k řešení otázek velikých.

Tak bylo silně povzbuzeno studium poměru člověka ke zvířatům, a to se všech jeho stránek. Stránku fysickou člověka a opic srovnávali zejména R. Hartmann, Mohnike, Huschke, R. Virchow, Th. Huxley, P. Broca, Th. L. v. Bischoff, Gra-tiolet, J. Ghr. G. Lucae, Chapman, L. Testut,

F. Voisin, W. H. Flower, M. Chudziňski a j. O duševní stránce zvířat psali G. J. Romanes, W. Wundt, Bourbon del Monte, M. Perty, T. Vignoli, L. Tillier, Ch. Darwin, H. Joly, A. Espinas, E. Fournie, J. Tissot, o duši dětské J. C. Lôbisch, W. Preyer, Kussmaul, B. Perez.

Přirozeně rozsahem své látky mnoho byla pěstována anthropologie rasová. Zde nás zajímají především hlavní novější k 1 a s s i-fikace lidstva, jež podali: Th. Huxley, Fr. Můller, A. de Quatrefages, J. Kollmann,

G. Gerland, A. Peschel, P. Topinard. Všichni dělí více měně dle fysických znaků, i lin-guista Můller bére za primární, dělidla charaktery fysické. Huxley dělí dle formy vlasů