Z důvodů periodické redokumentace statků zapsaných na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO a Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR proběhlo fotografování a přímý výzkum jízdy králů na jihovýchodě ČR. První letošní jízda králů na Slovácku se uskutečnila 30. května 2021 ve Vlčnově. Získané materiály slouží jako podklad pro další výzkum a jsou součástí zprávy pro orgány Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví, Ministerstvo kultury a jeho prostřednictvím i pro Národní radu.
21. a 23. května proběhla dokumentace slavnosti žehnání ratolestí ve Velké Bíteši a obchůzky královniček v Březském, které se konaly po roční odmlce.
Jedná se o obyčeje, jež se váží k letnicím a se kterými se setkáváme už jen málokde.
Požehnání čerstvé zeleně pro obchůzku dívek se uskutečnilo v pátek před nedělním svátkem sv. Ducha. V neděli při obchůzce královniček dívky procházely obcí po obvyklé trase a v neměnném uspořádání. V čele průvodu šel král určující zpěv písní, bez doprovodu muziky, uprostřed byla vedena pod baldachýnem královna a procesí uzavíraly trojice prosebnic. Ty koledovaly u jednotlivých domů a za to dostávaly odměnu. Na obvyklých místech dívky tancovaly za zpěvu králenských písní z Velkobítešska, Tišnovska a Moravskokrumlovska. Na závěr obchůzky proběhlo snímání korun krále i královny a jejich tanec se dvěma mládenci z bítešské chasy.
Obchůzka královniček na Velkobítešsku, obnovená roku 2003, byla v roce 2015 zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.
Žijeme sice v období moderních technologií, důležitá role řady řemesel však stále zůstává. Mají kořeny v době před několika staletími, dědí se často z generace na generaci a nutnost pořádně zapojit svaly z nich nezmizela ani po stovkách let. A které ze „sedmero tradičních řemesel“ je největší dřina? To zjišťovala Kláštorná Kalcia v již druhém ročníku své studie Dříč roku, kterou realizovala na základě doporučení Národního ústavu lidové kultury a ve spolupráci s experty Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pomyslný titul Dříčů roku 2021 v ní získali kameníci, tesaři a skláři. Právě tito dříči stráví největší část své práce ve středně intenzivním pohybu a vykazují také nadprůměrný počet spálených kalorií i nachozených kroků.
Zde najdete vše pěkně přehledně - odkaz na infografiku
Průzkum pro studii Dříč roku byl vedený MUDr. Tomášem Větrovským z FTVS UK a proběhl pod hlavičkou značky Kláštorná Kalcia během dubna 2021 u sedmi vybraných tradičních českých a moravských řemesel. Zúčastnili se ho kameníci, koláři, kováři, pokrývači, skláři, tesaři, zvonaři. „Česko bylo vždy líhní kvalitních řemeslníků. I dnes řada lidí vykonává řemesla tradičním způsobem a jejich výrobky jsou kvalitní a velmi žádané. Je to manuálně náročná činnost, ale je po ní značná poptávka,“ vysvětluje ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša. Vybraným řemeslníkům se během měření zaznamenávaly informace o pohybové aktivitě, počtu kroků, času stráveném intenzivním pohybem, času sezení, kalorickém výdeji, teplotě či vlhkosti vzduchu. „Studie vychází z celodenního monitorovaného měření během výkonu povolání pomocí akcelerometrů. U každé profese byli měřeni tři zástupci, jejichž výkony se následně zprůměrovaly,“ vysvětluje MUDr. Větrovský. Největšími dříči podle žebříčku jsou kameníci následovaní tesaři, skláři, pokrývači, zvonaři, koláři a kováři.
„Hlavní informací, kterou přinesly výsledky studie Dříč roku, je fakt, že i v 21. století jsou klasická řemesla velká dřina,“ komentuje výsledky MUDr. Marie Skalská, která je součástí expertního týmu projektu Dříč roku. „Všechna sledovaná povolání vykazují dlouhodobou každodenní fyzickou zátěž, která je u mnoha řemesel umocněna specifickými činnostmi – asymetrickou jednostrannou zátěží, zdviháním těžkých břemen nebo nutností setrvávat delší dobu v nepřirozených polohách a výškách,“ dodává MUDr. Skalská. Právě proto je u manuálních profesí důležité myslet na odpočinek. Správnou kompenzací je vhodný pohyb ve volném čase, dostatečný pitný režim a vyvážený jídelníček, který kromě obvyklých doporučení zahrnuje také dostatek vápníku. Vhodná cesta, jak vápník přirozeně dostat do těla, může být i prostřednictvím minerálních vod, například Kláštorné Kalcia.
Jak ukazují žebříčky ze studie, nejen kameníci, tesaři a skláři stráví v práci denně desítky minut směny (45–90 minut dle výsledků měření) ve středně intenzivním pohybu. „Dospělí lidé by podle aktuálního doporučení WHO měli strávit 150–300 minut aerobní fyzické aktivity ve střední intenzitě týdně. Ideální je, pokud je tento čas v týdnu rozložen do více intervalů. První trojice povolání dosáhnou předepsaného týdenního minimálního množství minut strávených pohybem již během druhé pracovní směny. Ve srovnání s osobou pracující např. v kanceláři je toto významný rozdíl. Mnoho osob se sedavým zaměstnáním bohužel požadovaného týdenního minimálního množství minut fyzické aktivity vůbec nedosahuje,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Kameníci a tesaři se umístili také na předních příčkách v průměrném počtu spálených kalorií. Měření ukazuje, že řemeslníci nemusejí mít pouze fyzickou sílu, ale také slušnou kondici. Například tesaři v práci prosedí pouze zhruba 2 hodiny (28 % času) a zbytek času tráví v pohybu na nohou.
I když si naši největší dříči v práci odbydou doporučovanou pohybovou aktivitu a často i doporučený počet kroků, neznamená to, že by měli na pohyb ve volném čase zcela rezignovat. „Právě vzhledem k velké fyzické zátěži by ve svém volném čase měli dbát na optimální kompenzaci, aby ulevili dlouhodobě přetěžovaným svalovým skupinám a naopak zapojili svalové skupiny, které tolik při práci nenamáhají. Ideální je ve volném čase zatěžované svaly protahovat, ulevovat namáhaným bedrům a horním končetinám. Skvěle se pro to hodí plavání, jóga nebo tzv. funkční trénink,“ uvádí lékařka a fitness instruktorka Marie Skalská.
Při vysokém pracovním nasazení je také nutné dávat pozor na vyvážený jídelníček a doplňování potřebných vitamínů a minerálů, zejména množství přijímaného vápníku, jehož doporučená dávka pro dospělé je 1000 mg denně. „A těžce pracující lidé mají stejně jako těhotné ženy nebo sportovci spotřebu vápníku ještě vyšší. Při náročné fyzické aktivitě dochází ke ztrátám vápníku potem, proto je vhodné ho během intenzivní námahy pravidelně doplňovat,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Jedním z přirozených zdrojů vápníku pak jsou i minerální vody.
O SPECIFICKÉ NÁROČNOSTI JEDNOTLIVÝCH ŘEMESEL:
- KAMENÍCI
Nejnamáhavější je pro kameníky nošení těžkých kamenů a desek. Ty váží až 250 kg a přitom si s nimi musí poradit dva muži. Jejich práce je velmi namáhavá na záda či nohy.
- KOLÁŘI
Celodenní ruční řezání rámovou pilou nebo hoblování je náporem nejen pro ruce, ale i celé tělo. Největší úsilí vyžaduje finální montáž, tedy narážení špic do hlavy kola, nasazování loukotí a narážení ráfku.
- KOVÁŘI
Nejnáročnější je práce u kovadliny s rozžhaveným železem, a to hlavně v letním období. Díla jsou často velmi těžká, takže se s nimi složitě manipuluje, což zatěžuje ruce i záda.
- POKRÝVAČI
Náročný bývá především přesun materiálu na střechu, protože tradiční pokrývači střech tvoří ručně a bez mechanizace. Pokrývač také rozhodně nesmí trpět strachem z výšek.
- SKLÁŘI
Sklářské pece mívají při práci až 1 120 °C, což je hlavně v létě velmi náročné. Důležitá je také zručnost, aby se sklář při práci nezranil, protože pracuje se žhavým materiálem.
- TESAŘI
Tesaři si musí poradit s přesunem objemných trámů do těžko přístupných míst. Při tesání zase často opakují pohyby, které nerovnoměrně zatěžují tělo.
- ZVONAŘI
Největší dřinu představují slévárenské práce u pece. Zvonaři musí být také velmi silní. Ve dvou za pomoci ručního kladkostroje zvládnou vytáhnout do věže i pětitunový zvon.
Autor TZ: Pavel Barvík
Communications Manager CZ&SK
Kofola ČeskoSlovensko a.s.
tel.: +420 602 266 815
pavel.barvik@kofola.cz
O projektu Dříč roku
Projekt Dříč roku 2021 navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku, kdy Kláštorná Kalcia měřila dříče v moderních zaměstnáních. Loni se na předních příčkách největších dříčů umístili popeláři, skladníci a dřevorubci.
O Kláštorné Kalcia
Jednu z možností, jak snadno doplnit vápník, nabízí minerální voda Kláštorná Kalcia. Pochází z jednoho z nejkvalitnějších pramenů na Slovensku v Kláštoře pod Znievom a je přírodním zdrojem vápníku. Díky vápencovému podloží v Kláštoře pod Znievom, kde vyvěrá z hloubky 231 metrů, je její celková mineralizace 1 840 mg/l s obsahem vápníku 287 mg/l. Kláštorná Kalcia tak může doplnit chybějící vápník při zvýšené tělesné či psychické námaze. Volná forma vápníku v minerální vodě je pro jednoduché vstřebávání v trávicím systému ideální. Unikátní lahev s nápaditým designem je vyrobena ze 100 % rPET, tedy z recyklovaného plastu. V Česku je aktuálně dostupná v sycené a jemně sycené verzi, v baleních 1,5 a 0,5 l. www.klastorna.cz
Vážení přátelé,
současná covidová situace není pro pořádání kulturních akcí většího rozsahu bohužel stále ještě příznivá, a z toho důvodu jsme nuceni letošní ročník festivalu uspořádat opět v nestandardní podobě. Koncepci letošního ročníku jsme se snažili vypracovat tak, aby se co možná nejvíce přiblížila klasické podobě festivalu, a zároveň aby byla dodržena všechna bezpečnostní a hygienická opatření.
Letošní ročník festivalu tedy proběhne opět v ON-LINE podobě, bez účasti diváků a návštěvníků festivalu. Pro festivalový víkend budou k odvysílání připraveny 4 pořady, které budou předtočeny a následně prezentovány prostřednictvím vysílání TV Noe, ČT art, rozhlasových médií ČRo, Radio Proglas a internetových platforem (web MFF, Facebook, iFolklor).
Struktura letošního ročníku festivalu bude následující:
- Pátek - prostřednictvím pátečního programu bychom chtěli připomenout divákům atmosféru Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice a Dětská Strážnice, který se z důvodu pandemické krize nekoná již druhým rokem. Cílem programu je upozornit na nejdůležitější momenty festivalu, připomenout tradiční programy a představit bohaté kulturní dědictví regionů Čech, Moravy a Slezska. V programu vystoupí soubory, sbory, muziky, sólisté i osobnosti, jež jsou se "Strážnicí" neodmyslitelně spjaty.
- Sobota
- Finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, finále bude předcházet předkolo soutěže ve verbuňku. V pořadu rovněž zazní důležité informace o verbuňku týkající se zápisu na seznam UNESCO, komentář experta či ukázka generačního předávání tance.
- Odkaz Zdenky Jelínkové – pořad propojující archivní materiály s živými ukázkami tance bude doplněn o zajímavé rozhovory a vzpomínky na osobnost Z. Jelínkové.
- Neděle – program na ukončení festivalu bude interaktivním pořadem se zapojením diváků a bude obohacen o soutěžní prvek.
- Víkendové vysílání streamových pořadů na platformě iFolklor.
Pevně věřím, že toto dočasné řešení v roce 2022 vystřídá opět festival ve své klasické podobě, na který jsme všichni zvyklí. Jak bylo již dříve avizováno, byly všechny pořady plánované na ročník 2020 přesunuty do programové struktury MFF 2022. Apeluji tedy na autory pořadů, aby obnovili komunikaci s účinkujícími, účinkující žádám o aktivní přístup a spolupráci s autory na přípravě daných pořadů.
Děkuji za pochopení a těším se na spolupráci v rámci příprav pořadů MFF 2022
S pozdravem
PhDr. Martin Šimša, Ph.D.
ředitel NÚLK a prezident MFF
Výroční cenu Akademie designu České republiky CZECH GRAND DESIGN - CGD Výrobce roku 2020 získala Tkalcovna Strmilov. Majitelem je Nositel tradice lidových řemesel Zdeněk Kubák a jeho syn Filip, který po otci dílnu přebírá.
Rodinná firma Tkalcovna Kubák Strmilov pracuje s dlouholetou tradicí od roku 1870, kdy firmu založil prapradědeček současného majitele. Od té doby se firma stále předává z otce na syna. V současné době se zde vyrábí především designový bytový textil, jako jsou přikrývky, přehozy, ubrusy, prostírky a další. K výrobě se používají výhradně 100% přírodní materiály, a to vlna, bavlna a len. Přičemž převážně česká vlna je zde zpracovávána od rouna až po hotový výrobek. Jedinečnost výrobků je nejenom v kvalitě přírodních materiálů, jejich pečlivém ručním zpracování a výrobou na dochovaných původních stavech, ale především v dlouholeté rodinné tradici a zkušenostech.
Odkazy na stránky:
Tkalcovna Kubák Strmilov, k.s.
Ceny CGD: Výrobce roku | CGD20 (czechgranddesign.cz)
Vyhlašování v ČT: Ceny Czech Grand Design 2020 — Česká televize (ceskatelevize.cz)
Vyhlašujeme dětskou výtvarnou soutěž, do které se mohou zapojit nejen mateřské, základní či umělecké školy, ale i jednotlivci. Soutěž se koná při příležitosti plánované květnové výstavy věnované 40. výročí od založení strážnického skanzenu - Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. To také bude nosným tématem pro všechna díla.
Vybrané výtvarné práce postoupí do semifinále, kde nejlepší díla v každé kategorii posoudí odborná porota, v níž mimo jiné zasedne i paní Vendula Chalánková, která je autorkou ilustrací nových webových stránek skanzenu pro děti https://nulk.cz/skanzen-prodeti/. Všechny dětské práce budou od května do října vystaveny na zámku ve Strážnici. Vybraní autoři budou odměněni diplomy a dárky.
ZADÁNÍ dětské výtvarné soutěže pro školy i veřejnost - ke stažení PDF
Výtvarná soutěž je určena pouze pro děti a mládež. Výtvarné dílo bude výhradně prací dítěte bez zásahu dospělého. Maximální formát ani technika prací není omezena. Autor si může zvolit libovolnou výtvarnou techniku. Každá výtvarná práce musí být na zadní straně označena čitelnými údaji: celé jméno, třída, zvolené téma (popř. název díla), adresa a e-mailový kontakt. V případě, že se bude jednat o díla dětí z jedné třídy, tak označit hromadně i adresou školy
a jménem vyučujícího pedagoga. Stačí v průvodním dopise. Počet prací zaslaných z jedné třídy je kapacitně omezen na 10 obrázků.
Předem avizujeme, že není v našich silách ani možnostech výtvarné práce vracet. Účastníci soutěže souhlasí s tím, že zaslaná díla budou využita pro výtvarnou soutěž vyhlášenou Národním ústavem lidové kultury (NÚLK). Pro tyto účely může být dílo vystavováno a dílo může být i s uveřejněním autora sdělováno veřejnosti. Zveřejněno bude pouze: křestní jméno, první písmeno příjmení, věková kategorie - třída, a zvolené téma (popř. autorský název díla).
Soutěžní věkové kategorie:
- Kategorie: MŠ
- Kategorie: 1. – 3. třída
- Kategorie: 4. – 6. třída
- Kategorie: 7. – 9. třída
Témata:
- Skanzen, jak ho vidím já (stavby, zvířata, plodiny, …), téma primárně určeno pro mladší děti
- Práce na venkově – ze života našich předků
- Zvyky a obyčeje jak je znám z programů ve skanzenu
- Venkovské stavby jihovýchodní Moravy
Termíny:
- 15. 4. 2021 zveřejnění propozic,
- 30. 4. 2021 uzávěrka přijímání dětských prací,
- 7. 5. 2021 vyhlášení výsledků výtvarné soutěže, OPRAVA 22. 6. 2021
- a následné vystavení děl na zámku ve Strážnici.
Vybraní autoři budou odměněni diplomy a dárky.
Kontaktní osoba:
Ing. Hana Jechová, 518 306 639, hana.jechova@nulk.cz
Způsob předání:
Obrázky je možné zaslat buďto poštou na níže uvedenou adresu, nebo odevzdat osobně
na vrátnici NÚLK:
Národní ústav lidové kultury - Výtvarná soutěž
Zámek 672
696 62 Strážnice
V sobotu 10. 4. 2021 pořádal Národní ústav lidové kultury online seminář pro tanečníky verbuňku. Seminář proběhl prostřednictvím živého vysílání na Facebookové stránce Slovácký verbuňk a na kanálu NÚLK na videoportálu YouTube. V rámci semináře byly prezentovány základní informace o připravovaném ročníku Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku a o regionálních kolech této Soutěže.
Záznam semináře je veřejně dostupný zde: https://www.youtube.com/watch?v=Z5ZATXnL1J0.
Přejeme příjemné prožití svátečních dnů a současně představujeme náš nový edukační web pro děti. Programy ve skanzenu budou děti doprovázet ilustrace paní Venduly Chalánkové. Začínáme velikonočním programem Fašanky, fašanky, velká noc ide... https://nulk.cz/skanzen-prodeti/
K nejrozšířenějším velikonočním obyčejům patřilo velkopáteční umývání v potoce. Brzo ráno na Velký pátek, často ještě za tmy, se chodili lidé umývat k potoční vodě, aby prý byli po celý rok zdraví. V Nové Lhotě věřili, že ten, kdo se umyje v potoce první, bude nejdříve hotový s prací na poli. Když měla matka více dcer, vzbudila k velkopátečnímu umývání tu, kterou měla nejradši.
Lidé skočili bosýma nohama do potoka, vypláchli si vodou ústa, rychle se umývali a modlili se. Velkopáteční potoční vodě byla přisuzována velká očistná síla. Lidé jí vykropovali dům a napojili jí i dobytek.
Zdroj: Frolec, V., Holý, D., & Jeřábek, R. (1966). Horňácko.
Tak co, jdeme do toho? Jak na to šla naše děvčata si můžete prohlédnout na videu: