Menu

Nejnáročnější řemesla? Největšími dříči jsou kameníci, tesaři a skláři

Žijeme sice v období moderních technologií, důležitá role řady řemesel však stále zůstává. Mají kořeny v době před několika staletími, dědí se často z generace na generaci a nutnost pořádně zapojit svaly z nich nezmizela ani po stovkách let. A které ze „sedmero tradičních řemesel“ je největší dřina? To zjišťovala Kláštorná Kalcia v již druhém ročníku své studie Dříč roku, kterou realizovala na základě doporučení Národního ústavu lidové kultury a ve spolupráci s experty Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pomyslný titul Dříčů roku 2021 v ní získali kameníci, tesaři a skláři. Právě tito dříči stráví největší část své práce ve středně intenzivním pohybu a vykazují také nadprůměrný počet spálených kalorií i nachozených kroků.

Zde najdete vše pěkně přehledně - odkaz na infografiku

Průzkum pro studii Dříč roku byl vedený MUDr. Tomášem Větrovským z FTVS UK a proběhl pod hlavičkou značky Kláštorná Kalcia během dubna 2021 u sedmi vybraných tradičních českých a moravských řemesel. Zúčastnili se ho kameníci, koláři, kováři, pokrývači, skláři, tesaři, zvonaři. „Česko bylo vždy líhní kvalitních řemeslníků. I dnes řada lidí vykonává řemesla tradičním způsobem a jejich výrobky jsou kvalitní a velmi žádané. Je to manuálně náročná činnost, ale je po ní značná poptávka,“ vysvětluje ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša. Vybraným řemeslníkům se během měření zaznamenávaly informace o pohybové aktivitě, počtu kroků, času stráveném intenzivním pohybem, času sezení, kalorickém výdeji, teplotě či vlhkosti vzduchu. „Studie vychází z celodenního monitorovaného měření během výkonu povolání pomocí akcelerometrů. U každé profese byli měřeni tři zástupci, jejichž výkony se následně zprůměrovaly,“ vysvětluje MUDr. Větrovský. Největšími dříči podle žebříčku jsou kameníci následovaní tesaři, skláři, pokrývači, zvonaři, koláři a kováři.

„Hlavní informací, kterou přinesly výsledky studie Dříč roku, je fakt, že i v 21. století jsou klasická řemesla velká dřina,“ komentuje výsledky MUDr. Marie Skalská, která je součástí expertního týmu projektu Dříč roku. „Všechna sledovaná povolání vykazují dlouhodobou každodenní fyzickou zátěž, která je u mnoha řemesel umocněna specifickými činnostmi – asymetrickou jednostrannou zátěží, zdviháním těžkých břemen nebo nutností setrvávat delší dobu v nepřirozených polohách a výškách,“ dodává MUDr. Skalská. Právě proto je u manuálních profesí důležité myslet na odpočinek. Správnou kompenzací je vhodný pohyb ve volném čase, dostatečný pitný režim a vyvážený jídelníček, který kromě obvyklých doporučení zahrnuje také dostatek vápníku. Vhodná cesta, jak vápník přirozeně dostat do těla, může být i prostřednictvím minerálních vod, například Kláštorné Kalcia.

Jak ukazují žebříčky ze studie, nejen kameníci, tesaři a skláři stráví v práci denně desítky minut směny (45–90 minut dle výsledků měření) ve středně intenzivním pohybu. „Dospělí lidé by podle aktuálního doporučení WHO měli strávit 150–300 minut aerobní fyzické aktivity ve střední intenzitě týdně. Ideální je, pokud je tento čas v týdnu rozložen do více intervalů. První trojice povolání dosáhnou předepsaného týdenního minimálního množství minut strávených pohybem již během druhé pracovní směny. Ve srovnání s osobou pracující např. v kanceláři je toto významný rozdíl. Mnoho osob se sedavým zaměstnáním bohužel požadovaného týdenního minimálního množství minut fyzické aktivity vůbec nedosahuje,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Kameníci a tesaři se umístili také na předních příčkách v průměrném počtu spálených kalorií. Měření ukazuje, že řemeslníci nemusejí mít pouze fyzickou sílu, ale také slušnou kondici. Například tesaři v práci prosedí pouze zhruba 2 hodiny (28 % času) a zbytek času tráví v pohybu na nohou.

I když si naši největší dříči v práci odbydou doporučovanou pohybovou aktivitu a často i doporučený počet kroků, neznamená to, že by měli na pohyb ve volném čase zcela rezignovat. „Právě vzhledem k velké fyzické zátěži by ve svém volném čase měli dbát na optimální kompenzaci, aby ulevili dlouhodobě přetěžovaným svalovým skupinám a naopak zapojili svalové skupiny, které tolik při práci nenamáhají. Ideální je ve volném čase zatěžované svaly protahovat, ulevovat namáhaným bedrům a horním končetinám. Skvěle se pro to hodí plavání, jóga nebo tzv. funkční trénink,“ uvádí lékařka a fitness instruktorka Marie Skalská.

Při vysokém pracovním nasazení je také nutné dávat pozor na vyvážený jídelníček a doplňování potřebných vitamínů a minerálů, zejména množství přijímaného vápníku, jehož doporučená dávka pro dospělé je 1000 mg denně. „A těžce pracující lidé mají stejně jako těhotné ženy nebo sportovci spotřebu vápníku ještě vyšší. Při náročné fyzické aktivitě dochází ke ztrátám vápníku potem, proto je vhodné ho během intenzivní námahy pravidelně doplňovat,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Jedním z přirozených zdrojů vápníku pak jsou i minerální vody.

O SPECIFICKÉ NÁROČNOSTI JEDNOTLIVÝCH ŘEMESEL:

  • KAMENÍCI
    Nejnamáhavější je pro kameníky nošení těžkých kamenů a desek. Ty váží až 250 kg a přitom si s nimi musí poradit dva muži. Jejich práce je velmi namáhavá na záda či nohy.
  • KOLÁŘI
    Celodenní ruční řezání rámovou pilou nebo hoblování je náporem nejen pro ruce, ale i celé tělo. Největší úsilí vyžaduje finální montáž, tedy narážení špic do hlavy kola, nasazování loukotí a narážení ráfku.
  • KOVÁŘI
    Nejnáročnější je práce u kovadliny s rozžhaveným železem, a to hlavně v letním období. Díla jsou často velmi těžká, takže se s nimi složitě manipuluje, což zatěžuje ruce i záda.
  • POKRÝVAČI
    Náročný bývá především přesun materiálu na střechu, protože tradiční pokrývači střech tvoří ručně a bez mechanizace. Pokrývač také rozhodně nesmí trpět strachem z výšek.
  • SKLÁŘI
    Sklářské pece mívají při práci až 1 120 °C, což je hlavně v létě velmi náročné. Důležitá je také zručnost, aby se sklář při práci nezranil, protože pracuje se žhavým materiálem.
  • TESAŘI
    Tesaři si musí poradit s přesunem objemných trámů do těžko přístupných míst. Při tesání zase často opakují pohyby, které nerovnoměrně zatěžují tělo.
  • ZVONAŘI
    Největší dřinu představují slévárenské práce u pece. Zvonaři musí být také velmi silní. Ve dvou za pomoci ručního kladkostroje zvládnou vytáhnout do věže i pětitunový zvon.

Autor TZ: Pavel Barvík
Communications Manager CZ&SK
Kofola ČeskoSlovensko a.s.
tel.: +420 602 266 815
pavel.barvik@kofola.cz

O projektu Dříč roku
Projekt Dříč roku 2021 navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku, kdy Kláštorná Kalcia měřila dříče v moderních zaměstnáních. Loni se na předních příčkách největších dříčů umístili popeláři, skladníci a dřevorubci.

O Kláštorné Kalcia
Jednu z možností, jak snadno doplnit vápník, nabízí minerální voda Kláštorná Kalcia. Pochází z jednoho z nejkvalitnějších pramenů na Slovensku v Kláštoře pod Znievom a je přírodním zdrojem vápníku. Díky vápencovému podloží v Kláštoře pod Znievom, kde vyvěrá z hloubky 231 metrů, je její celková mineralizace 1 840 mg/l s obsahem vápníku 287 mg/l. Kláštorná Kalcia tak může doplnit chybějící vápník při zvýšené tělesné či psychické námaze. Volná forma vápníku v minerální vodě je pro jednoduché vstřebávání v trávicím systému ideální. Unikátní lahev s nápaditým designem je vyrobena ze 100 % rPET, tedy z recyklovaného plastu. V Česku je aktuálně dostupná v sycené a jemně sycené verzi, v baleních 1,5 a 0,5 l. www.klastorna.cz

 

Milí příznivci a fanoušci MFF Strážnice. Chceme vám poděkovat za podporu, které se nám od vás dostává v této kultuře nepřející době. Zveřejňujeme stanovisko prezidenta festivalu PhDr. Martina Šimši, Ph.D. Jedná se o oficiální sdělení, že letošní ročník bude opět pouze v ON-LINE podobě, bez účasti diváků a návštěvníků. Dozvíte se, prostřednictvím kterých médií a jaké programy se vám budeme snažit zprostředkovat. Věřte, že i nám všem je to moc líto, ale že už nyní začínáme pracovat na podobě ŽIVÉHO festivalu 2022. Vydržte, bez vaší podpory by to nešlo. DĚKUJEME.

 

Vážení přátelé,

současná covidová situace není pro pořádání kulturních akcí většího rozsahu bohužel stále ještě příznivá, a z toho důvodu jsme nuceni letošní ročník festivalu uspořádat opět v nestandardní podobě. Koncepci letošního ročníku jsme se snažili vypracovat tak, aby se co možná nejvíce přiblížila klasické podobě festivalu, a zároveň aby byla dodržena všechna bezpečnostní a hygienická opatření.

Letošní ročník festivalu tedy proběhne opět v ON-LINE podobě, bez účasti diváků a návštěvníků festivalu. Pro festivalový víkend budou k odvysílání připraveny 4 pořady, které budou předtočeny a následně prezentovány prostřednictvím vysílání TV Noe, ČT art, rozhlasových médií ČRo, Radio Proglas a internetových platforem (web MFF, Facebook, iFolklor).

Struktura letošního ročníku festivalu bude následující:

  • Pátek - prostřednictvím pátečního programu bychom chtěli připomenout divákům atmosféru Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice a Dětská Strážnice, který se z důvodu pandemické krize nekoná již druhým rokem. Cílem programu je upozornit na nejdůležitější momenty festivalu, připomenout tradiční programy a představit bohaté kulturní dědictví regionů Čech, Moravy a Slezska. V programu vystoupí soubory, sbory, muziky, sólisté i osobnosti, jež jsou se "Strážnicí" neodmyslitelně spjaty.
  • Sobota
    • Finále Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, finále bude předcházet předkolo soutěže ve verbuňku. V pořadu rovněž zazní důležité informace o verbuňku týkající se zápisu na seznam UNESCO, komentář experta či ukázka generačního předávání tance.
    • Odkaz Zdenky Jelínkové – pořad propojující archivní materiály s živými ukázkami tance bude doplněn o zajímavé rozhovory a vzpomínky na osobnost Z. Jelínkové.
  • Neděle – program na ukončení festivalu bude interaktivním pořadem se zapojením diváků a bude obohacen o soutěžní prvek.
  • Víkendové vysílání streamových pořadů na platformě iFolklor.

Pevně věřím, že toto dočasné řešení v roce 2022 vystřídá opět festival ve své klasické podobě, na který jsme všichni zvyklí. Jak bylo již dříve avizováno, byly všechny pořady plánované na ročník 2020 přesunuty do programové struktury MFF 2022. Apeluji tedy na autory pořadů, aby obnovili komunikaci s účinkujícími, účinkující žádám o aktivní přístup a spolupráci s autory na přípravě daných pořadů.

Děkuji za pochopení a těším se na spolupráci v rámci příprav pořadů MFF 2022

S pozdravem

PhDr. Martin Šimša, Ph.D.
ředitel NÚLK a prezident MFF

Dopis prezidenta festivalu: PDF ke stažení
Od 1. 5. 2021 se otevírá areál skanzenu ve Strážnici. Možné jsou pouze individuální prohlídky jednotlivců či rodin bez průvodců. Děti do 15 let v doprovodu dospělé osoby (max. 3 děti) mají vstup ZDARMA. Přístupný bude celý venkovní areál a k nahlédnutí vybrané objekty. Otevřeno zatím bude pouze o víkendech. Další otevírání až podle aktuální situace.
Zámek Strážnice zůstává do odvolání pro veřejnost uzavřen.

Výroční cenu Akademie designu České republiky CZECH GRAND DESIGN - CGD Výrobce roku 2020 získala Tkalcovna Strmilov. Majitelem je Nositel tradice lidových řemesel Zdeněk Kubák a jeho syn Filip, který po otci dílnu přebírá.

Rodinná firma Tkalcovna Kubák Strmilov pracuje s dlouholetou tradicí od roku 1870, kdy firmu založil prapradědeček současného majitele. Od té doby se firma stále předává z otce na syna. V současné době se zde vyrábí především designový bytový textil, jako jsou přikrývky, přehozy, ubrusy, prostírky a další. K výrobě se používají výhradně 100% přírodní materiály, a to vlna, bavlna a len. Přičemž převážně česká vlna je zde zpracovávána od rouna až po hotový výrobek. Jedinečnost výrobků je nejenom v kvalitě přírodních materiálů, jejich pečlivém ručním zpracování a výrobou na dochovaných původních stavech, ale především v dlouholeté rodinné tradici a zkušenostech.

Odkazy na stránky:

Tkalcovna Kubák Strmilov, k.s.

Ceny CGD: Výrobce roku | CGD20 (czechgranddesign.cz)

Vyhlašování v ČT: Ceny Czech Grand Design 2020 — Česká televize (ceskatelevize.cz)

Vyhlašujeme dětskou výtvarnou soutěž, do které se mohou zapojit nejen mateřské, základní či umělecké školy, ale i jednotlivci. Soutěž se koná při příležitosti plánované květnové výstavy věnované 40. výročí od založení strážnického skanzenu - Muzea vesnice jihovýchodní Moravy. To také bude nosným tématem pro všechna díla.

Vybrané výtvarné práce postoupí do semifinále, kde nejlepší díla v každé kategorii posoudí odborná porota, v níž mimo jiné zasedne i paní Vendula Chalánková, která je autorkou ilustrací nových webových stránek skanzenu pro děti https://nulk.cz/skanzen-prodeti/. Všechny dětské práce budou od května do října vystaveny na zámku ve Strážnici. Vybraní autoři budou odměněni diplomy a dárky.

ZADÁNÍ dětské výtvarné soutěže pro školy i veřejnost - ke stažení PDF

Výtvarná soutěž je určena pouze pro děti a mládež. Výtvarné dílo bude výhradně prací dítěte bez zásahu dospělého. Maximální formát ani technika prací není omezena. Autor si může zvolit libovolnou výtvarnou techniku. Každá výtvarná práce musí být na zadní straně označena čitelnými údaji: celé jméno, třída, zvolené téma (popř. název díla), adresa a e-mailový kontakt. V případě, že se bude jednat o díla dětí z jedné třídy, tak označit hromadně i adresou školy
a jménem vyučujícího pedagoga. Stačí v průvodním dopise. Počet prací zaslaných z jedné třídy je kapacitně omezen na 10 obrázků.

Předem avizujeme, že není v našich silách ani možnostech výtvarné práce vracet. Účastníci soutěže souhlasí s tím, že zaslaná díla budou využita pro výtvarnou soutěž vyhlášenou Národním ústavem lidové kultury (NÚLK). Pro tyto účely může být dílo vystavováno a dílo může být i s uveřejněním autora sdělováno veřejnosti. Zveřejněno bude pouze: křestní jméno, první písmeno příjmení, věková kategorie - třída, a zvolené téma (popř. autorský název díla).

Soutěžní věkové kategorie:

  1. Kategorie: MŠ
  2. Kategorie: 1. – 3. třída
  3. Kategorie: 4. – 6. třída
  4. Kategorie: 7. – 9. třída

Témata:

  • Skanzen, jak ho vidím já (stavby, zvířata, plodiny, …), téma primárně určeno pro mladší děti
  • Práce na venkově – ze života našich předků
  • Zvyky a obyčeje jak je znám z programů ve skanzenu
  • Venkovské stavby jihovýchodní Moravy

Termíny:

  • 15. 4. 2021 zveřejnění propozic,
  • 30. 4. 2021 uzávěrka přijímání dětských prací,
  • 7. 5. 2021 vyhlášení výsledků výtvarné soutěže, OPRAVA 22. 6. 2021
  • a následné vystavení děl na zámku ve Strážnici.

Vybraní autoři budou odměněni diplomy a dárky.

Kontaktní osoba:

Ing. Hana Jechová, 518 306 639, hana.jechova@nulk.cz

Způsob předání:

Obrázky je možné zaslat buďto poštou na níže uvedenou adresu, nebo odevzdat osobně
na vrátnici NÚLK:

Národní ústav lidové kultury - Výtvarná soutěž

Zámek 672

696 62 Strážnice

V sobotu 10. 4. 2021 pořádal Národní ústav lidové kultury online seminář pro tanečníky verbuňku. Seminář proběhl prostřednictvím živého vysílání na Facebookové stránce Slovácký verbuňk a na kanálu NÚLK na videoportálu YouTube. V rámci semináře byly prezentovány základní informace o připravovaném ročníku Soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku a o regionálních kolech této Soutěže.

Záznam semináře je veřejně dostupný zde: https://www.youtube.com/watch?v=Z5ZATXnL1J0.

Přejeme příjemné prožití svátečních dnů  a současně představujeme náš nový edukační web pro děti. Programy ve skanzenu budou děti doprovázet ilustrace paní Venduly Chalánkové. Začínáme velikonočním programem Fašanky, fašanky, velká noc ide... https://nulk.cz/skanzen-prodeti/

 

K nejrozšířenějším velikonočním obyčejům patřilo velkopáteční umývání v potoce. Brzo ráno na Velký pátek, často ještě za tmy, se chodili lidé umývat k potoční vodě, aby prý byli po celý rok zdraví. V Nové Lhotě věřili, že ten, kdo se umyje v potoce první, bude nejdříve hotový s prací na poli. Když měla matka více dcer, vzbudila k velkopátečnímu umývání tu, kterou měla nejradši.

Lidé skočili bosýma nohama do potoka, vypláchli si vodou ústa, rychle se umývali a modlili se. Velkopáteční potoční vodě byla přisuzována velká očistná síla. Lidé jí vykropovali dům a napojili jí i dobytek.

Zdroj: Frolec, V., Holý, D., & Jeřábek, R. (1966). Horňácko.

Tak co, jdeme do toho? Jak na to šla naše děvčata si můžete prohlédnout na videu:

Národní ústav lidové kultury na tuto výstavu propůjčil obraz kapucínského mnicha, filozofa a teologa Valeriána Magnise, který byl bratrem tehdejšího majitele strážnického zámku, hraběte Františka Magnise. Valeriánovo dílo částečně ovlivnilo i Jana Amose Komenského a navzdory odlišné konfesi udržovali oba muži po nějakou dobu kontakty a měli se v úctě.

Prohlédnout si ji můžete v Jízdárně Pražského hradu ve dnech 20. 12. 2020 – 28. 3. 2021 (eventuálně prodlouženo do 31. 5. 2021). Pořádáno v součinnosti Moravského zemského muzea v Brně a Správy Pražského hradu.

George Glover - Jan Amos Komenský, A Reformation of Scholees, ryto v Londýně v roce 1642 (Praha, Národní knihovna České republiky) – nejstarší známé a dochované vyobrazení Komenského.

Recenze výstavy Comenius 1592–1670: Doba mezi rozumem a šílenstvím, Jan Amos Komenský a jeho svět

Na rok 2020 připadlo 350. výročí úmrtí Jana Amose Komenského, původem Moravana, jazykem Čecha, povoláním teologa, ale zejména nejvýznamnějšího světového pedagoga. Jeho životní úděl, jakož i teologická a pedagogická činnost byly a stále jsou předmětem výzkumu četných historiků. Během plynoucího času se Jan Amos Komenský také stal námětem pro vznik malířských, sochařských, literárních a filmových děl – v jejich vyznění však obraz jeho osobnosti vždy nebyl načrtnutý v jasných konturách. Na loňský rok bylo ohlášeno konání mnoha projektů a dalo se očekávat, že život, dílo a odkaz Jana Amose Komenského budou aktuálně zhodnoceny. Vzhledem k nepříznivé pandemické situaci bylo pořádání části z nich nutné odříci nebo je uskutečnit v omezeném rozsahu. O to více je třeba ocenit úsilí i organizační schopnosti členů autorského týmu, kteří dokázali připravit a ve stanoveném termínu zahájit výstavu Comenius 1592–1670.

Do prostoru Jízdárny Pražského hradu se podařilo shromáždit více než 500 exponátů z České republiky, Nizozemí, Německa, Polska a Rakouska, zapůjčených z osmdesáti odborných institucí a soukromými sběrateli. Jejich výběrem byly zdůrazněny veškeré aspekty Komenského života i spojitost s celkově (nejen) pro něho nepříznivou politickou situací. Instalace expozice je moderně pojatá s použitím interaktivních prvků. Jejich pomocí lze souhrnně sledovat např. Komenského cesty po Evropě nebo bojové operace třicetileté války. Architektonické řešení výstavy bylo navrženo tak, aby propojovalo veškeré reálie ovlivňující Komenského osud.

Expozice je rozdělena do několika oddílů výstižně nazvaných Velké theatrum: Obrazy člověka a světa, Rozdělená společnost, Evropa ve válce a míru a Dílna lidskosti - jsou svým způsobem odbočkami výstavní osy, kterou tvoří oddíl věnovaný životní pouti Jana Amose Komenského. Závěrečný oddíl s názvem Komenský jako ikona, pomník a symbol reflektuje měnící se pohled na osobnost tohoto učence a pedagoga v průběhu tří a půl století.

V jednotlivých oddílech výstavy je možné spatřit mnoho unikátních předmětů přímo spjatých s Komenským (mapa Moravy, velký počet vydání jeho knih), ale také s jeho přáteli a bratry ve víře i ideovými protivníky. Malířství, sochařství a umělecké řemeslo teritoriálně nejen z předbělohorských a raně pobělohorských Čech je zastoupeno díly církevními i ryze světskými. Jejich prostřednictvím je akcentován tehdejší svět a propojení Komenského s duchovním a sociálním prostředím, ze kterého vzešel a v němž žil. Zdůrazňují jeho osobní či nepřímé společenské kontakty s Karlem st. ze Žerotína, Ladislavem Velenem ze Žerotína, českým králem Fridrichem Falckým, katolickým učencem Valeriánem Magnim nebo kardinálem Františkem z Dietrichsteina. Komenského život v dospělosti byl „orámován“ třicetiletou válkou a z ní vyplývajícími důsledky. Její prolog je zastoupen mj. obrazy bitvy na Bílé hoře i staroměstské exekuce a finále díly týkající se tzv. vestálského míru či portréty kardinála de Richelieu, který se Komenského neúspěšně snažil získat do služeb Francie, švédské královny Kristiny i jejího kancléře Axela Oxenstierny, do něhož Komenský v české věci vkládal (marné) naděje.

V oddíle tvořícím osu výstavy je Jan Amos Komenský představen v plné šíři. Výběr jednotlivých exponátů vyjadřuje skutečnost, že tento muž byl přes svůj mimořádný intelekt člověkem doby, ve které žil. Stýkal se s filozofy, např. s René Descartesem, ale zároveň věřil v mystiku a proroctví – naslouchal zejména Antoinette Bourignonové, Kristině Poniatowské, Kryštofu Kotterovi a Mikuláši Drabíkovi. Astronom Johanes Hevelius jej nedokázal nadchnout pro koperníkovské vnímání vesmíru. Jako člověk odsuzující násilí byl finančně podporován členy rodu de Geer, majiteli jedné z největších zbrojařských firem tehdejší Evropy. Komenského dílo bylo respektováno i v katolických kruzích. Cenil si jej např. jezuita Bohuslav Balbín a významní představitelé jezuitského řádu, kteří nechali vydávat jeho pedagogické spisy, i příslušníci z dalších katolických církevních řádů, jak dokládají obrazy z cyklu Orbis Pictus pořízené Bohumírem Bylanským - opatem cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně. Válka a věčné putování jsou vizuálně přítomny prostřednictvím rytin, map a vedut měst, ve kterých Komenský pobýval (mimořádné soubory z hlediska kvality i kvantity), obrazů s válečnými výjevy, zbraní, zbroje, modelů velkorážních děl a unikátního souboru památek na exilovou jednotu bratrskou v Lešně.

V závěrečném oddílu výstavy lze spatřit mnoho artefaktů formujících obraz tzv. druhého života Komenského i jeho mravní a společenský odkaz. V konvolutu soch, obrazů, grafik, poštovních známek a přehledu médií není Komenský zmíněn jako „hvězda“ v oblasti kinematografie (Putování Jana Amose, FSB v roce 1983 – režie: Otakar Vávra a Jako letní sníh, Česká televize a Vistafilm v roce 2020, premiérově vysíláno dne 4. 1. 2021 – režie: Lubomír Hlavsa). Ve Vávrově filmu hrál Komenského Ladislav Chudík, v Hlavsově dokumentárním dramatu se o hlavní roli podělili Alois a David Švehlíkovi. Vzhledem k problematickému přijetí staršího z obou filmů již v době jeho vzniku a nejednoznačného vyznění druhého díla, se jedná o nepodstatný detail.

K výstavě Comenius 1592–1670 byl také vydán výběrový katalog umocňující kvalitu projektu odborně srovnatelného s významem muže, o kterém pojednává. Jízdárna Pražského hradu byla proměněna v pomyslné Velké theatrum, ve kterém po dobu několika měsíců ožily obrazy člověka a světa 17. století v odstínech světla i temnoty. Jan Amos Komenský se vždy snažil stát na straně světla, ale bylo souzeno, aby většinu svého života prožil v rozhraní stínu a temnoty.

Text: Stanislav Vaněk

Gallery Plugin

 

 

Ministr kultury Lubomír Zaorálek dnes, 17. března 2021, podepsal dokumentaci pro nominaci Vorařství do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO

Nadnárodní nominaci společně předkládají Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko, a její zpracování koordinovala polská strana. V ČR se na její přípravě podílely vorařské spolky na řece Vltavě, Národní ústav lidové kultury, Ministerstvo kultury a další partneři.

Nominace vorařství představuje tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím. Jde nejenom o řemeslné postupy při stavbě voru, ale i o znalosti spojené s jeho navigací po řece, a v neposlední řadě i o specifickou kulturu s touto tradicí spojenou, osobité zvyky a vorařskou slovesnost otisknutou do plaveckých písní a plaveckého slangu.

„Dlouholetá historie vltavanských spolků a jejich činnost dává záruku, že vorařské tradice na řece Vltavě budou nadále udržovány v povědomí občanů a předávány dalším generacím. Společná nominace šesti evropských států vorařství je pak zárukou další spolupráce při podpoře tohoto sdíleného kulturního dědictví.“ uvedl při podpisu ministr Lubomír Zaorálek.

Pořad o nominaci v české televizi: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/221411000370319/video/827960