Každý ve vsi pomáhá hospodáři, který staví dům, jen robiti ver. šok (= všecky krokve dohromady), t. j. zdvihat se země na vrch chýše krokve. Krokve leží hotové dole na zemi. Potom gazda bohatě hostí všecky, kteří mu pomáhali. Hlínu a dřevo sousedé nepomáhají přivážet.

(Ujbaŕovo, Lach, mladý venkovan.)

Dřív všichni lidé, co jich bylo ve vsi, šli stavět sousedovi chýši a teď jeden den jde pracovat a více nechce. Sousedé, tóteří pomáhali stavět chýši, nedostávali plat. Platiti hospodáři nic nemusili, jen dávali jíst.

(Ložanskoje, žena/příjmím Sliůka.)

Dřív sousedé pomáhali při stavbě domu zadarmo a teď za všecko chtějí peníze.

(Sašova, Juraj Krajńak, starosta.)

Ke stavbě domu se najímají řemeslníci, nikdy víc než čtyři, Řemeslníkům se platí podle úmluvy. Spoluobčané (přátelé, kmotři, bratři, příbuzní) pomáhají jak dovedou: svážejí dříví, pomáhají řemeslníkům, dělají, co ti jim poroučejí. Hospodář večer hostí ty, kteří mu pomáhají. Válka to zabila. Teď nepomáhají. .

(Obec Iza, Simuliik.)

Uvedený materiál o zvyku, že celá ves pomáhá sousedovi, který* staví dům, je charakteristický jako ukázka toho, jak se mění a mizejí staré zvyky s objevením nových forem života. Dokud stavba domu byla prováděna v rámci přírodního hospodářství, dokud dům stavěl, alespoň z větší části, sám gazda, celé kolektivum mu pomáhalo v této práci, přesahující síly jednoho člověka, při čemž, jak je vidět u zvedeného materiálu, sousedé nepřijímali peněz za svou námahu a gazda z vděčnosti za pomoc je jen hostil. Ale zároveň s odevzdáním stavby domu podnikateli mizí i zvyk pomáhat. V některých případech vidíme symbiózu starého zvyku spolupráce vsi s prací mistra-odborníka. Mistr vykonává jen část práce „jen střechu pobíjí šindelem" (Sinevir) nebo „přátelé, bratři, kmotři, pomáhají řemeslníkům stavět a dělají, co jim tito poroučejí" (Iza). V jiných případech se pomáhá v téže vsi jen těm sousedům, kteří si stavějí dům sami, těm, kdo najímá podnikatele se nepomáhá. Je zřejmo, že vezmejli na sebe stavbu domu najatý podnikatel se svými dělníky, potřeba pomoci sousedů se zmenšuje nebo vůbec odpadá. Ale, jak jie vidět z uvedených poznámek venkovanů, toto přenechávání stavby se neděje jen z vůle samotných hospodářů, kteří stavějí dům. K pře-nechází stavby domu podnikateli je nutí pozvolný rozklad kolektivního života, který je příčinou toho, že je stále těžší počítat s bezplatnou pomocí sousedů. „Jeden soused jde pracovat a víc nechce" (Ložanskoje); „Dříve sousedé pomáhali při stavbě domu zadarmo a teď za všecko chtějí peníze." (Sašova, Juraj Krajńak.) „Válka to zabila. Teď nepomáhají." (Iza, Simulik.) Tedy, na jedné straně, odevzdání stavby domu rozrušilo starý zvyk a tím též starý způsob