str. 84
Isa, Horinčovo, Kerecki, Volovoje, Loźanskoje, Sineviŕ, Novoselica a Prislop. (Marniarošská župa.) Kromě toho jsem zapsal tytéž obřady od Rumuna v obci Ap§a d. ml. a v slovenské obci Važec,1) ležící mimo východní Slovensko.2)
Zápisy obřadů jsem se snažil pokud možno získati v každé obci od několika osob, což na jedné straně posiluje identické zprávy různých osob z jedné vsi, s druhé strany opravuje a doplňuje zprávy v případě, že odpovědi nebyly identické. Dosti značný počet zpráv týkajících se jednoho obřadu nebo pověsti dovoluje nám na základě sebraného materiálu formulovat a vyjasnit řadu teoretických problémů. V následujícím se pokusím pomocí materiálu, který jsem sebral o obřadech a pověrách při stavbě nového domu, osvětlit řadu teoretických problémů stojících před současným národopisem.
Jedním z aktuálních úkolů současného národopisu je, jak se nám zdá, strukturální studium etnografických faktů. Strukturální metoda, která dosáhla značných kladných výsledků v rozličných vědeckých disciplinách, musí být v celé říši aplikována i na etnografii. V svém článku Příspěvek k strukturální etnografii3) snažil jsem se naznačit řadu úkolů stojících před strukturální etnografií. Při pokračování své práce, sbírání a studiu etnografických zjevů na Slovensku a Podkarpatské Rusi setkával jsem se stále s novým materiálem, který mě posiloval v názorech vyslovených v mém stručném článku. Jedním z markantních příkladů strukturálního soužití různých funkcí téhož fakta ve vědomí venkovanů jsou jejich výklady zákazu brát za stavební materiál strom, do něhož uhodil blesk nebo, jak říká lid, hrom nebo „perun".
Při pozorování etnografických zjevů, majících několik funkcí, není vždy snadno všímnouti si jich všech. Cz. Petkiewicz v své práci: Hygjena w życiuPoleszuków poukazuje: „Umywa się on (poleszuk) codzienne zimną wodą bez mydła tylko dlatego, że grzechom jest zpożywać, a nawet tknąć chleba, będąc nieumytym.'"1) Ale i v tom případě, ze venkovan při umývání poukazuje jen na jednu, v daném případě náboženskou funkci, sám fakt často má i jinou funkci, v tomto případě na př. hygienickou. Jednotlivé funkce ani
1) V pravopisu jmen uvedených obcí řídil jsem se pravopisem přijatým v knize prof. A. Petrova: Národopisná mapaUherpodle uředního lexikonu osad v roku 1773. V Praze. Nákladem České akademie věd a umění. 1924.
2) Nepatrná část materiálu mnou sebraného (zvláště z jediné obce Horin-čeva) o obřadech a pověrách při stavbě domu byla publikována pod názvem „Die Bräuche und der Aberglaube bei dem Bau eines Hauses in Karpatten-russland" v časopise Sudetendeutsche Zeitschrift für Volkskunde. 3. Jahrgang 1930. 5. Heft. . S. 216-220. Mimo to sebranému mnou materiálu o těchto obřadech a pověrách věnováno několik řádek ve zprávě — Zpráva dr. P. Bogatyreva o etnografické exkursi na Podkarpatskou Rus. Ročenka Slovanského ústavu. Svazek III. Za rok 1930. V Praze 1931. Str. 116—117.
3) Slovenská miscellanea. Sborník věnovaný univ. prof. dr. Albertu Pražákovi k třicátému výročí jeho literární činnosti. Uspořádali: Josef Jirásek a František Tichý. Bratislava MCMXXXI. Str. 279—282.
4) Lud. Serja II. Tom X. Zeszyt 1—2. Ogólnego zbioru tom XXX., str. 14.