loňského. Není pochyby, že jak přívrženci teorie lunární tak stoupenci teorie solární zašli do krajností. Autor se pokusil zaujmouti stanovisko nezávislé na nesprávných generalisacích. Podal pak výklad starobylé koljadky ukrajinské o junákovi, který vyjel se svým otcem do širého pole, aby ulovil černého tura. V této kol-jadce spatřuje zřetelné sledy rázu lunárně-astrálního.

Rektor prof. Aleks. Kolessa (Praha): Les ouvrages folkloristes de Jean Franko. Objasniv stav folkloristického badání v době, kdy Ivan Franko zahájil svou činnost, prof. Kolessa. ukázal, jak na práci skvěle nadaného spisovatele i badatele působili Potebnja a Dragomanov. V rozboru folkloristických prací Frankových přihlédl nejdříve k vynikajícím studiím o lidových písních ukrajinských. Tyto obsáhlé monografie jsou cenné nejen po stránce látkové, nýbrž i svou metodou. Franko prohloubil metodu historickou, přihlížeje nejen k vývoji tekstu — pokud jej lze sledová ti —■ ale také k dějinám, k životu lidovému a soudobým pramenům jiným. Při tom budoval své vývody na širokých základech srovnávacích. Neméně Významná je Frankova sbírka haličsko-ukrajinských lidových přísloví. Další rozsáhlý obor, v němž si Franko dobyl velikých zásluh, je vědecké studium apokryfů. Vedle těchto děl vydal Franko celou řadu monografií z různých oborů lidového podání a právem se řadí mezi nejvýznačnější badatele v oboru slovanského folkloru vůbec.

Prof. Filaret Kolessa (Lwów): Charakterystyczne cechy zachodnio-ukraińskich dialektów muzycznych w melodjach pieśni ludowych z Łemkowszczyzny.

Vynikající badatel v oboru lidové hudby ukrajinské, jehož práce by měly býti hudebním etnografům slovanským podnětem k studiím obdobným, podal stručné résumé o svém rozboru lidových melodií v oblasti haličsko-ukrajinského kmene tak řeč. Lemků. Úvodem krátce objasnil stilový charakter lidové hudby ukrajinské a její formace nápěvové. Nápěvy zapsané v západních oblastech etnografického teritoria ukrajinského vynikají archai-stickým rázem nad nápěvy oblasti dněprovské. Na západním území (t. j. Halič, Podkarpatská Rus, Bukovina, Volyň, Podlesie a Chełmsko) jsou zase veliké rozdíly v nápěvech obyvatelstva sídlícího v rovinách a na horách. V horské oblasti rozlišuje prof. Kolessa 3 „dialekty hudební", t. j. u Huculů, Bojků a Lemků. Charakteristiku lidové hudby Lemků prof. Kolessa opírá o via s lni sbírku, obsahující 800 nápěvů. Podal význačné rysy této hudby a ukázal na vliv starých tónin církevních — ve starších vrstvách písní — kdežto v novějších se silně uplatňuje vliv maďarský a slovenský.

Karol Koranyi (Lwów): Czary w Polsce. Procesy s čarodějnicemi se sporadicky objevují v stol. XV., později počet jejich roste a nejvíce jich najdeme ve stol. XVII. a