Z toho 63.71% celé průměrné usedlosti jsou pastviny, neboť na les selský skutečně se musí hleděli, jako na pastvinu.

Počítáme-li nejvyšší cenu kupní 1 ha. rolí 100 zl., luk 100 zl., zahrad '200 zl., pastvisk o0 zl., lesa 200 zl.. shledáme, že cena veškerého vzdělavatelného povrchu obce by mohla nejvíce obnášeli:

cena pak půdy velkostatku náležející:

takže na veškeré ostatní občany zbývá pudy v ceně 187.638.98 zl., t. j. 48% úhrnné sumy veškeré půdy.

Z toho: mají-li se výměry pozemků selských k výměrům pozemku velkostatkářských jako G5:35, jsou ceny jejich k sobě v poměru 48 : 52 (čili okrouhle jsou výměry pozemků v poměru 2 : 1, ceny v poměru .1 : 1, což.zamená: má-li velkostatek pouze 1/3 veškeré vzdělavatelné půdy, přece tato '/3 stojí právě tolik, co 2/;, pozemků selských, ba skoro víc! (Přes to však platí občané všech pozemkových přímých daní 520"S l zl., kdežto velkostatek jen 200'OV) zl., tedy jen polovici.)

K těmto datům nemuseli bychom nic přičiňovat. Cena pozemku řídí se zajisté výnosem jeho: Připustíme-li tudíž, že hodnota půdy velkostatkové je skoro dvakrát tak veliká, jako hodnota pozemku selského při téže výměře, v téže krajině, pak musíme též připustit!, že i výnos je dvojnásobný, čili, že lépe hospodaří velkostatek, než sedláci. Ovšem dlužno připusliti, že výhody velkovýroby zemědělské zvlášC objevují se při lesích a že velkostatku lze lépe hospodařiti na větších komplexích lesních, nežli jednotlivým usedlostem, ponejvíce přece jenom příliš úzkým pro les.