památkách ve »Vlasti« a j.) vyskytovaly se zprávy i stati též v denních listech, soustavněji hlavně v »Politik«. Velmi cenná látka uložena je ve výstavním Hlavním katalogu a podrobněji v katalozích odborných.

Nejvěrnější obraz Národopisné výstavy má podati právě ukončené veliké dílo, jež začalo vycházeti ještě za trvání výstavy, »Národopisná výstava českoslovanská«. Z cizích pracovníků věnovali nejvíce literární práce dr. M. Murko, prof. Br. Grabowski, dr. Fr. Krček, dr. B. Meringer a j.

O další systematickou práci, o vědeckou činnost národopisnou hlásí se již také příslušné organisace — Národopisné museum a theoretický doplněk jeho, Národopisná společnost. Obě tyto sdružené instituce pokusily se o podobnou úlohu svým »Národopisným sborníkem českoslovanskými.

Národopisné museum pokládáme za největší odkaz výstavy. Co tam nahodile se seskupilo, to zde na základě nabytých zkušeností, na základě delší práce má být zachyceno pro všecky věky budoucí. Museum hlásí se k výstavě již pouhým vnějším faktem: za rok po zahájení výstavy otevřeno museum, asi za půl roku po zavření jejích bran — věc to nemožná, kdyby již výstava nebyla mu dala tak silný základ.

Z Národopisné výstavy českoslovanské dán byl popud ke vzniku mnohých museí národopisných krajinských a některých museí odborných; z ní povstalo museum paedagogické, sokolské, církevní, obchodní a technologické.

Z ní vzešla též myšlénka na založení Národohospodářské společnosti českoslovanské a Matice technické.

Z výstavy ukazuje se pro náš život i jinak mnohonásobný zisk.

Výstavou utvrzena vnitřní jednota kmene českoslovanského společným zájmem i úspěchem. Přihlašovaly se k celku i vzdálenější větve způsobem vroucnějším, nežli se dělo dosud. Posílila se tím vzájemná důvěra a chuť ke společné práci. Podnikaly se hromadné návštěvy z jednotlivých měst a krajů. Bylať to nezvyklá pouť celého národa do společného středu. Nepronikla při ní malicherná řevnivost kmenová, která se dostavuje při všem jiném podnikání. Právě ta okolnost, že kmenové kulturně a vývojem sociálním méně pokročilí na výstavě lépe vynikli, ježto udrželi si více ze staré osobité kultury, rozptylovala všelikou nedůvěru a řevnivost. Naši bratří z Moravy, ze Slezska a ze Slovenska nezavítali k nám do Prahy ještě nikdy v takovém počtu jako tentokráte. A byli též nadšeně vítáni.

Trvalejší ovoce této shody kmenové a usilovnější práce ve věcech všem Čechoslovanům společných slibuje pro budoucnost zdárně zkvétající Českoslovanská jednota, jež zrodila se z oněch bratrských styků za doby Národopisné výstavy českoslovanské.

V národním sebevědomí posílili nás i vzdálenější příslušníci našeho kmene. Vzpomínáme tklivého zjevu, příchodu amerických Čechů, kteří hromadnou návštěvu ve staré vlasti již po několikráte opakovali. Přihlásili se k společnému celku Čechové z t. zv. uzavřeného území, vídeňští i zahraniční, hlavně z Německa.

Při výstavním díle spojila stejná snaha a láska všecky strany k společné práci; výstava byla projevem součinné účasti a dobře organisované práce celého národa bez rozdílu mínění a stran. Práce výstavní může nám býti vzorem, jak se v ní přivedly k účastenství četné síly tak různého vzdělání. Jedni působili jako sběratelé, druzí jako pořadatelé, jiní jako theoretičtí odborníci, jiní prakticky vedli administrativu a finanční stránku. Práce ta dovedla na konec překonati i velkou nedůvěru přemnohých vzdělaných Čechů.

Průpravnou prací pomáhalo se, aby společná idea mohla se uchytiti co možná široce a hluboce. Přehojné výstavky krajinské budily zájem v lidu pro tyto předměty; četně pořádané přednášky ideu popu-larisovaly. Veliká úloha v tom připadala hlavně českému učitelstvu, studentstvu a kněžstvu. Na venkově zejména učitelé všecky práce vedli. Pro ústřední vedení byly zase důležité velké sjezdy národopisné.

Diplom Národopisné výstavy českoslovanské.

Nakreslil K. Spillar.