Kopidlno, Velké Jirny, v září Trutnov, Křivoklát, Kolín, Mratín, Sluhy, Vysočany, Chvaly, Březnice, Rapice, Nouměřice, Libušin, Nemajov, Řež, Vražkov, Vodochody, Loucká, Horní Počernice, Zvoleňoves, Michle, Pečky, Řeporyje, Dou-brávčice, Petrovice, Strážkov, Noutonice, Hora Kutná, Podsedice, Černovec, Ořech, Dolanky, Střešovice, Sadská, Písková Lhota, Dřevčice, Unhošť, Říčany, Pečky a okolí, Jažlovice, Popovičky, Roztoky, Lobkovice, Velká Ves, Plavsko, Všetaty, Přívory, v říjnu Chržín, Velvary, Ješín, Kmeťnoves, Mokropsy, Klecany, Choceň, Záběhlice, Malín, Zálezlice, Račinoves, Dobrá, Kytín, Srbeč, Dejvice, Králův Městec, Dubenec, Vršovice u Loun, Stachy, Sušice, Opočnice.

Kromě uvedených hromadných návštěv všeobecných a školních, které výkonnému výboru výstavy se oznámily,

bylo možno čítati arci ještě veliký počet jiných, jež zůstaly širší veřejnosti nepovědomy, poněvadž zvláště se neohlásily.

Ze slovanských národů dostavil se největší počet jednotlivců z národa polského. Poláci zvláštní hromadnou návštěvu nevypravili. Poslanci jejich na říšské radě hlasovali svého času pro zavedení výminečného stavu v Praze a okolních okresích. Z té příčiny — ale dle mínění mnohých ne vhodně — upuštěno bylo r. 1894, kdy ve Lvově byla uspořádána zemská výstava, od hromadné návštěvy z Čech. Proto nepřišli zase r. 1895 Poláci k nám hromadně. Ale jednotlivců, z Haliče i Polsky ostatní, dostavil se veliký počet; den co den bylo slyšeti na výstavě hovor polský, Ed. Jelínek den co den provázel po ní hosty polské a Poláci opatřili sobě také — kromě Slovinců — nejobsáhlejší popisy naší výstavy..

I Rusův mimohaličských a Čechův z Rusi navštívilo výstavu mnoho, méně Chorvatův a Srbů. Také Černá Hora vyslala několik junáků. Návštěva Němcův z Čech, Rakouska vůbec i z Německa byla přes všechno nepřátelství německé žurnalistiky značná. A nebylo snad vůbec ani jediného národa evropského, jenž by nebýval na výstavě zastoupen a to namnoze i velice vynikajícími členy svými Není ani možno jmenovati všechny vynikající hosty výstavy, poněvadž přemnozí neoznámili svou přítomnost na výstavě, a dlužno se spokojiti seznamem dosti neúplným.

V červnu (a podruhé v červenci) navštívili výstavu spisovatel dr. Arn. Muka z Budyšína, redaktor »Časopisu Matice srbské« (lužické), slavný anthropolog prof. dr. R. Virchow — spolu s německými archaeology drem Lissauerem a majorem Troeltschem — jenž o systematickém provedení výstavy s velikou pochvalou se vyjádřil a přímo vyslovil, že vyzve pruské ministerstvo vyučování, aby v Berlíně podobná národopisná výstava se uspořádala. Navrátiv se do Berlína uspořádal dr. Virchow přednášku ve spolku »Freie wissenschaftliche Vereinigung«, v níž obšírně a s velikým uznáním o výstavě pojednal. Dále přijeli shlednout výstavu polský ethnolog a archaeolog Erazmus Majewski z Varšavy, švédský básník prof. Alfred Jensen, intendant král. záhřebského divadla dr. Štěpán šl. Milletič, professoři varšavské university Filevič a Francev, petrohradský professor Lipovskij, slovinský publicista Ondřej Gabršček z Gorice, ředitel gymnasia v Petrohradě J. Farník, dr. Jan Jankó, kustos národopisného oddělení uherského Národního musea v Pešti, a Villibald Semayer, assistent téhož musea, vyslaní vládou uherskou ke studiu Národopisné výstavy českoslovanské k účelům milleniové výstavy v Pešti (při níž postavena byla »uherská vesnice« dle vzoru naší české dědiny), dále statkář Poloni z Bukurešti, ruští státní radové Havelka, inspektor gymnasia v Orlu, a M. Vegr, inspektor gymnasia v Moskvě, a F. Maršálek z Krimu.

V červenci přijeli — s výpravou slovenskou — Svetozar Hurban Vajanský, spisovatelka Elena Šoltesová, pravotáři Pavel Mudroň, Ďula, Halaša a j., dále polský spisovatel Al. Makowiecki, ruský ethnograf generál Ritter, kustos anthropologického a ethnografického oddělení dvorního musea ve Vídni J. Szombathy, poslanec francouzské sněmovny a žurnalista J. Laconche, francouzský missionář F. Tomíšek z Řásny u Telče, slovinský spisovatel dr. M. Murko, docent university ve Vídni, jenž později napsal velmi cenný a obšírný popis Národopisné výstavy, dramatický básník německý Max Halbe, lužicko-srbští spisovatelé J. Holan, Ad. Žemr a lužický poslanec na saském sněmu M. Kokla, spisovatel dr. Ivan Franko, docent lvovské university, jenž psal pozoruhodné referáty o výstavě do časopisův ruských a polských, redaktor M. van Raalte z Hagu, redaktor Porzsolt z Pešti, redaktor Bornsztein ze Lvova, bývalý ministr spravedlnosti a spisovatel V. Bogišič z Cetyně, archimandrita cetyňský a spisovatel Dučič, Svetič a Šafran z Medžumurje, spisovatel polský a věrný i účinný přítel náš prof. Bronislav Grabowski z Čenstochovy, universitní professor dr. A. Rehmann a spisovatel polský linguista Št. Ramult ze Lvova, malíř Dill z Mnichova, Sokrates A. Parassyrakis, redaktor řeckého žurnálu »Kairon«, a s bulharskou výpravou předseda bulharské sněmovny dr. Daněv, bývalý ministr spravedlnosti ve Srědci Bobčev a univ. professor Šišmanov. Saské ministerstvo vyslalo král. inspektora staveb K. Schmitta s architekty Schnablem a Grothem, aby studovali způsob, jakým došlo na Národopisné výstavě k postavení českoslovanské dědiny, a výsledku studia aby použili k pořízení lužicko-srbské vesnice na výstavě drážďanské r. 1896.

V srpnu: prof. Hier. Lopaciński (Rafat Lubicz), linguista a folklorista polský, P. Ustimvič, chef kanceláře guvernéra ve Varšavě, prof. Jiří Panaiteano z Jass, I. Savek, státní rada z Orla, spisovatel polský dr. Fr. Krček ze Lvova, jenž psal a později samostatně vydal cenné referáty o výstavě, sekční rada chorvátské vlády V. Chlup ze Záhřeba, J. Ptašinski ze Sv. Ivana v Istrii, prof. dr. J. Milčetič z Varaždína, prof. srovnávacích dějin a starožitností slovanských na universitě varšavské Konstantin Grot a prof. J. P. Klim z Varšavy, spisovatel slovenský Karel Salva, slovenský básník Pavel Hvězdoslav, redaktor Věnceslav Mayer ze Záhřebu, prof. J. Fuchs z Astrachanu, ruský spisovatel Kulakovski, universitní professor ve Varšavě, assistent dvorního přírodovědeckého musea ve Vídni dr. Vilém Hein, redaktor »Zeitu« ve Vídni dr. Kannen, redaktor »Kuryera Lwowského« Zygmunt Fryhling, Alois kníže Lichten-stein, říšský poslanec ve Vídni s rodinou, Claus Spreckels ze San Franciska, setník švédského generálního štábu M. v. Blomstedt, spisovatel Milan Šenoa ze Záhřebu, polský poslanec na pruském sněmě Dziorobek z Poznaně, slavista ruský prof. Lamanský, professor university dorpatské dr. Pětuchov, ředitel kr. ethnologického musea v Berlíně Fr. Voss, praehistorik J. Grempler z Vratislavi, správce tiskové kanceláře ve Vídni rytíř Jauner, s výpravou haličských Rusů