Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 292

Větší osady české, jichž existence nemůže býti nijak popřena, utvořili si v Americe, ve státu Pennsylvania, v náboženství povždy jednom z nejtolerantnějších, potomci Jednoty českých bratří, Ochranovští, kteří na přímluvu šlechetného přítele a ochránce svého hraběte Zinzendorfa obdrželi roku 1735 pozemky v Georgii, ale brzo, kolem r. 1740, přesídlili se na řeku Lehigh v Pennsylvanii, kdež založili pěkné nyní město Bethlehem a nedlouho na to, v témže státě, osadu Nazareth a Litice. Mimo to usadili se v hojnějším počtu a postavili si hned v prvních létech chrámky své V Emauzech, Schoenecku, ve Filadelfii, v Lancasteru a Yorku, vše v Pennsylvanii. Průběhem času utvořili ještě osady Vachovou, Bethanii a Salem v Severní Karolině a Hope (Naděje) v New Jersey. Církve zřídili v Gracehamu v Mary-landu a v Bethabaře a Friedbergu v Severní Karolině. Jak zřejmo již z těchto údajů, byl počet vystěhovalých do Ameriky Ochranovských, mezi nimiž byla tehdáž ještě snad většina Čechů, velmi značný, a o velkém počtu krajanů těchto svědčí četné staré knihy české, jež se zachovaly v bibliotékách oněch sborů až po naše dny. Tvrdí se docela, že v Americe vyšlo tehdáž i nové vydání české bible. A nejvýmluvnějšími jsou ovšem staré pomníky na hřbitovech těchto obcí, které označují místo posledního odpočinku mnoha a mnoha českých rodáků.

Obrozená tato jednota českobratrská obdržela v Americe jméno »Moravských Bratří« či krátce »Moravanův« (Moravian Brethren, Moravians) a Bethlehem v Pennsylvanii zůstal jich hlavní, »mateřskou« osadou. Vedle zbožnosti, mravnosti, píle a spořádanosti prosluli tito četní čeští osadníci v celém světě hlavně svou missionářskou činností, jak mezi americkými černochy, tak jmenovitě na nehostinném severu, v pustých, mrazivých pláních Gronska, mezi Eskymáky; veškeré téměř dnešní osady, založené na západním pobřeží Groenlandu, jsou jejich dílem, a hlavně statečný Matěj Stach, narozený r. 1711 na Moravě, nazýván bývá právem apoštolem Eskymáků, mezi nimiž působil přes 40 let! I tento muž posloužil k nemalé cti národa našeho v Americe.

Ale celé toto pokolení české vymizelo, ráz svůj setřelo ještě v minulém století a osud zahnal po dlouhou řadu let sotva jen náhodou tu a tam dobrodružného rodáka našeho do Nového světa. Z osobností českého původu, které v první polovici století našeho v Americe se usadily a nad úroveň jaksi se povznesly, připomínají se Kutnohoran dr. Ant. M. Dignovity, bývalý strojník, posléze lékař v Texasu, který sepsal také několik anglických knih o politice a společenských poměrech, a studovaný M. K. Hrubý z Nového Sedla, jednoho času professor při universitě v Miami ve státu Ohio a později lékárník, kteřížto oba mužové zachovali do smrti vřelou lásku k vlasti a rodné mluvě. Dále byli zde milionář Fr. V. Vlasák z Prahy, kožešník a společník proslulého boháče Astora, M. Mareček, rodák brněnský, kapelník a divadelní podnikatel, sbormistr Balatka v Chicagu, M. Janoušková z Prahy, po dlouhá léta na slovo vzatá tragédka americká, a j., kteřížto krajané se však, jako asi řada jiných, k původu českému dosti neradi znali a k národu vůbec se nehlásili a nehlásí. Také proslulý cestovatel po Aljašce, americký poručík Schwatka, byl českého rodu, řeč naši však již neznal, a podobných případů, ovšem u lidí méně již vynikajících, je dosti.

Rodáci ti přišli do Ameriky většinou ještě národně neuvědomělí, avšak hned v prvních létech padesátých nastalo značnější stěhování, celé hnutí v českých krajinách, do Nového světa, kteréžto hnutí trvá částečně až do našich dnů, a noví přistěhovalci, kteří zažili již pohnutý rok 1848, byli zcela jiného rázu. Také množství jejich dovolovalo více jim národní smýšlení i za mořem pěstovati, nežli možno bylo dříve sporým jednotlivcům. První a nejrázovitější byli ovšem přímí účastníci Svatodušních bouří v Praze, jako Vojta Náprstek, Frant. Korbel a j., mužové vzdělaní, kteří sloužili v Americe druhým krajanům, později teprve přibývajícím, za vůdce, právě jako to bylo u Němců, kteří hrnuli se do Spojených Států sice již houfně asi od roku 1830, ale teprve nyní se zorganisovali přispěním své z Evropy uprchlé intelligence.

První tito čeští, více méně nucení vystěhovalci přibyli do Ameriky opět přes New York, kde je nejstarší nyní česká osada; avšak hlavní proud Čechů ubíral se přes Galveston v Texasu. Zde vznikly brzo značné české osady kolem La Grange a Bryanu. Zvláště Moravané se zálibou usazovali se a dosud usazují v Texasu, kdež čítá se na 20 až 30.000 našinců. Postup přistěhovalců do státův severnějších i do samého Chicaga dál se v prvních létech po lodích • proti proudu Mississippi a značná osada česká v St. Louisů, ve státu Missouri, odhadovaná na 10.000 a snad i více krajanů, pochází hlavně z oné doby, kdy zde byla jedna z největších přistěhovaleckých stanic. Po vystavění drah z New Yorku do Chicaga se však přenesl onen proud tímto směrem a dosud na něm většinou setrvává. V posledních letech jistá část českých přistěhovalců, ubírající se jmenovitě do států severozápadních, přibyla i přes Kanadu, po řece sv. Vavřince a severně od velkých jezer do Minnesoty, cestou delší, ale vzhledem k výhodám, jež může poskytovati tato kanadskou vládou štědře podporovaná linie, značně levnější.

II. Dnešní české osady v Americe a jich poměry národní a společenské.

Podle nynějších osad možno rozděliti nyní krajany naše v Americe na čtyry hlavní skupiny: Ve státech východních, středních, v Texasu a v Tichomoří.

Ve východních státech osazeni jsou většinou ve velkých městech a sice v Novém Yorku a okolí počtem asi 20.000, v Baltimore (Maryland) nejvýše asi 8—10.000, ve Clevelandu (Ohio) snad až 20—30.000 v Detroitu (Michigan) 4—5000, v Alleghany City u Pittsburghu (Pennsylvania) asi 2—3000 duší. Osad venkovských je málo a celkem nepatrné. V Bostoně (Massachusetts), v Buffalu (New York) a ve Filadelfii (Pennsylvania) jsou menší »osady« Čechů, rovněž tak v Cincinnati (Ohio) a Louisville (Kentucky), všude jen několik desítek rodin. U New Yorku jsou před-


Předchozí   Následující