(Praha 1920.) — Poučným a výstižným přehledem o našich krojích je stručné dílko R. Tyršové: Lidový kroj v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. (Praha 1916.) — Obšírnější je snůška R. Tyršové a A. Kožmínové: Svéráz v zemích československých. (Plzeň 1931.)

Výbornou a důležitou pomůckou pro studium lidových krojů jsou Dějiny krojů v zemích českých, jejichž první díl vypracoval Čeněk Zíbrt (Praha 1892), druhý díl napsal Zikmund Winler (Praha 1893). — Dobu ještě starší zpracoval L. Niederle v díle Život starých Slovanů, sv. I. 2. (Praha 1913.) — Poučným příkladem důležitých zpráv archivních je stať J. F. Svobody: V horácké domácnosti před třicetiletou válkou. (Čas. olom. musea XLV. 1932.)

Kromě toho srovn. práce, uvedené na str. 99 a n.

V rozličných monografiích a v časopisech je obsaženo dosti údajů o pokrmech našeho lidu, ale dosud se jim nedostalo soupisu ani analytické studie. Z drobných příspěvků uvádím alespoň některé: J. Klvaňa: O živočišných pochoutkách pasáčků na Mor. Slovácku. (Český Lid I. 1892.) — J. Soukup: Pražma. (Český Lid XIII. 1904.) — E. Holuby: Keltýš u Slovákov údolia Nitry. (Český Lid V. 1896.) — F. V. Vykoukal: Ze selské kuchyně. Obrázek z Českobrodská. (Český Lid I. 1892.) — Týž: Za hanáckým stolem. (Světozor 1886.) — Č. Zíbrt: Gallašovy paměti o moravské stravě 1826. (Český Lid XXVIII. 1928.) — B. Stržínková: Kterak se na Hané jídalo před 30 lety. (Český Lid XV. 1906.) — A. Brzorádová: Lidová jídla na Německobrodsku. (Český Lid XXII. 1913.) — J. Kopáč: Jak se na Zálesí humpoleckém vařilo. (Český Lid XXV. 1916.) — Vánoce. (Český Lid I. 1892.) — J. Lego: Svatební pečivo z jižních Čech. (Český Lid VIL 1898.) — K. Rozum, F. V. Vykoukal: Boží dárky (pečivo). (Národop. Věstník VIL 1912.) — ]. Petrák: Lidové pečivo v Podkrkonoší. (Český Lid X. 1901.) — Č. Zíbrt: Česká kuchyně za dob nedostatku před 100 lety. (Praha 1917.) — Z. Winter: Kuchyně a stůl našich předků. (Praha 1892.) — Srovnávacím rozborem přispěl J. Janko: Odkud jsou naše „vdolky". (Národop. Věstník XXIV. 1931.)

Kromě toho srovn. práce, uvedené na str. 99 a n.

Všední práci lidu a její technologii bylo věnováno daleko méně pozornosti než umění lidu nebo jeho tradicím, což je tím více škoda, protože starý způsob práce i staré nářadí rychleji mizely z našeho venkova než památky umělecké. O zaměstnání jednají dosud povětšině jen drobné stati a úryvkovité příspěvky,