Předchozí 0084 Následující
str. 85

DUCHOVNÍ KULTURA.

VĚDĚNÍ A VÍRA LIDU.

Názory lidu o světě jsou mnohdy dědicem tradice, čerpající svoje znalosti ze starých teorií, jež vládly v minulých letech, později byly sice překonány, avšak v podání lidu žijí leckde ještě podnes. Přicházely k lidu buď tradicí anebo prostřednictvím knížek, které se šířily od dob, kdy započal knihtisk. Staří lidé podržují je mnohdy ještě dnes, mísíce je s poznatky nové doby. Hleďte vyzvědět, pokud staré názory v kraji žijí, a zaznamenat je, ovšem vidy s udáním, zda se jim skutečně věří, či se o nich jen vypravuje, kdo jim věří, zda jednotlivci či všichni, a odkud své vědomosti Čerpali. (Hleďte je vyzvěděti nenápadně, v hovoru; přímé otázky neposkytnou často správné informace.)

Vědomosti lidu souvisí úzce s podáním vůbec a proto nutno rozlišit, co tvoří skutečný názor lidu a co se traduje jenom jako povídka. Proto se musí sběratel snažit, aby vyslechl a zapsal vždy co nejvíce variantů, jednak pro rozbor látky samé, jednak aby nabyl vědomostí, pokud jsou tradice v kraji známy a rozšířeny a jak na ně lid pohlíží. Vyčerpejte u jednotlivců veškeru zásobu tradic, které znají, u známých věcí zaznamenejte alespoň, že i tu žijí. U každého zápisu udejte, kdo věc vypravoval, jeho jméno, jeho věk a odkud věc zná. V textu v Národopisném soupisu budiž podána úvaha o tom, rozbor těchto názorů, tradic a syntetické pojednání na základě srovnání, které se musí ovšem zakládati na materiálu co nejbohatším a pečlivě shromážděném. V doslovném znění se otisknou jen vybrané a nejdůležitější ukáz-


Předchozí   Následující