nádobí, hraček, dýmek, zboží perleťového a korálů, bačkor, krajek, sítek, výšivek a j.

S životem na venkově, s hospodářstvím i se zužitkováním přírody spojena je řada jiných prací, jimiž se zaibývají chudší lidé, a to buď trvale, provozujíce je jako své zaměstnání, buď občas vedle prací ve svém menším hospodářství: jsou to na př. dřevorubectví, tesařství a sekernictví, vorařství, miškařství a j. Pojednejte zevrubně i o nich, neboť se konají namnoze podle starých tradic, a popište postup práce i všechno nářadí. Popište na př., jak se kácejí lesy, jak se zpracovává dřevo a kůra a jak se dopravuje. Zachyťte veškeru terminologii při stavění vorů a jejich plavbě a zjistěte, kam se jezdí. Uveďte, kdo tyto práce koná, kdy a jaký zisk z nich plyne. Zmiňte se stručně o jejich historii v kraji.

Stručně pojednejte i o snahách, které se dějí k zvelebení a povznesení domácké práce a zaznamenejte, jaký význam to má pro kraj i lid.

V této kapitole uveďte i jiné práce a zdroje výdělku lidu, na př. podomní obchod, odcházení na sezónní práce (na žně, na chmel, na stavby atd.) a jiné. Kdo se zúčastní sezónních prací, muži, mládež nebo kdokoliv? Na jak dlouho odcházejí, jak žijí v době práce, jaký výdělek přinášejí? S čím obchodují domácí lidé, s jakým materiálem nebo výrobky a s jakým výdělkem? Kteří cizí obchodníci procházejí krajem? (Na př. hokynáři, vápenici, sklenáři, hrnčíři, brusiči, „gránové". židé, komedianti a j.)

Vyčerpavše podomáckou výrobu přejděte k řemeslům a průmyslu. Podejte celkový obraz, která řemesla dosáhla většího významu v kraji, a vysvětlete proč. V obrázku tom vyličte stav v minulosti, jejich vývoj i stav v přítomnosti a připojte i statistická data. Z ře-