jeho názorů; zároveň s nimi se musil měnit nebo zanikat. Proto je nezbytné, aby v Národopisném soupise nebyly věci jen popisovány a rozbírány s hlediska his-toricko-typologického, nýbrž aby byly vyznačeny i vztahy lidu k nim, zda jsou jen přežitkem, který se udržuje konservativností, nebo zda dosud souhlasí s názory lidu, a to všech obyvatel nebo jen některých jednotlivců. Věnujte pozornost i tomu, jaký význam jim lid sám připisuje, jak na ně pohlíží a jaký úkol jim přisuzuje: věří-li na př. v účinek zvyků, které koná při polním hospodářství, či je zachovává jen z tradice; je-li přesvědčen o účelnosti určité společenské formy a práce, nebo je koná jen z konservatismu; nosí-li některý kus oděvu jen při určitých zvycích (na př. svatbě), kdežto jinak ho už nepoužívá nebo se zaň hanbí atd.

4. Zapsané zprávy a popisy nechť doplňují vyobrazení. Vždycky jsou nutným vysvětlením a důležitými doklady. Při sbírání materiálu nechť se shromáždí obrázků co nejvíce, ovšem účelně volených, tak aby byly zřetelné právě rysy národopisně významné, které chceme ukázati. Nejprůkaznější jsou fotografie, které nutno doplňovat kresbami zejména tam, kde jde o konstrukci staveb nebo nářadí, jež by nebyly na fotografiích jasné, nebo jde-li o střihy krojových součástí, půdorysy a j. Co se týče výběru obsahu, shromažďujeme obrázky ke všem oborům lidového života, které jsou dále nastíněny ve směrnicích práce, vybírajíce předměty a zjevy charakteristické. Předměty fotografujeme tak, aby na nich vynikly právě ony vlastnosti, jež chceme zdůraznit. Nehledíme tak na malebnost, jako na to, aby snímek byl dokumentární a po věcné stránce divákovi řekl co nejvíce. Vkusné sestavení a umístění nezamítáme, naopak, ale nesmí být na obrázku účelem a nesmí být na újmu