telské práce, mohou vykonat mnoho pro lidovědné poznání kraje.

Ovšem, představuji si, že vlastivědný časopis má za cíl shromažďovat vědomosti ku poznání kraje a poskytovat poučení především dospělým a učitelům, kteří vyučují mládež. Několikráte jednalo se již o účelu vlastivědných časopisů a všichni pracovníci se shodují v tom, aby časopisy nebo sborníky zůstaly posvěceny sběratelské práci k odbornému poučení, pro mládež pak aby byly vydávány zvláštní přílohy k nim. Lidopisu otvíralo by se ovšem v takovýchto sbornících široké pole úkolů, neboť v lidopisu právě je třeba drobnějších statí, které shromáždí spolehlivá data o určitých zjevech v kraji a vysvětlí je. Vlastivědný časopis může opatřovat takovéto příspěvky cílevědomě podle určitého programu a může organisovat i sběratelské akce (nejlépe v dorozumění s redakcí „Národopisného soupisu" a s místním museem), na jejichž základě by pak byly určité stati zpracovány, ať již v místě anebo odborníky z ústředí. Takovým způsobem soustředila by se sběratelská i národopisná práce kol redakce a časopis by přinesl postupem let mnoho zpracovaných kapitol o životě lidu. Jakých otázek třeba si všímat, ukazují další směrnice, právě tak postup a metodu práce. Předností lidopisné práce je, že shromažďováním i velmi důležité látky může přispět každý bez zvláštní přípravy, jen má-li dobrou vůli a lásku k věci a chce přijmout dobrou radu. Právě místní pracovníci, kteří znají dobře svůj kraj, kteří žijí v živém styku s lidem a kteří mají přístup k místním archivům a sbírkám, mohou podat významné příspěvky, mohou poskytnout ověřený materiál a přispět podstatně k studiu národopisu. Mohou si vybrat kteroukoli z otázek dále naznačených a zpracovat ji; požadavkem je jenom, aby podali zprávy spolehlivé a aby vyčerpali danou otázku co nejpodrobněji, pohlížejíce vážně na svůj úkol a nezůstávajíce toliko na