vlivem posledních let, že dnešní Plzeň je skorém veskrze cizí obecenstvo, které ani zdání nemá o slavné a významné historii plzeňské. To se opakuje skoro ve všech městech českých. Toho všeho nenapraví přeučená vydání pramenů a monografií, vyzbrojená až (zbytečným vědeckým a naduřelým apparátem. Nestačí podceňování výzlkum-u starších zkušených pracovníků. Jenom že každé město české nemá svého Sehiebla a Lábka. Tito dva nadšenci vzorní snaží se vštěpovati čtenářstvu plzeňskému nenápadně, bezděky smysl pro místně historické, místotpisné a vlastivědné poznatky, slovem i obrazem. V této společné práci vedle Lad. Lábka imá Schiebl zásluhu, že oba budí a udržují zájem veřejnosti pro minulost města Plzně, nejen po stránce politické, stranické, nýbrž i po stránce kulturní, aby takto byl vzbuzen a živen i sílen (místní patriotismus. Snahy ty nesou zdárné ovoce. Jisto je, že zejména v třídách dělnických a živnostenských, jak jrsem s radostí pozoroval, jeví se zásluhou obou kulturních pracovníků netušený a potěšitelný pokrok. Lábek jako ředitel národopisného musea plzeňského používá sbírek musejních i sbírek souíkromých ke vkusnému a názornému pořádání časových i příležitostných výstavek, vlastivědných přednášek, jak jsem o podrobnostech, o jejich katalozích, atd. obšírně vždy v Českému Lidu referoval. Sehiebllova práce spočívá jednak na výtěžcích celoživotního studia všestranného knižního i ar-chiválního, rukopisného, jednak na iziákladě osobních zkušeností, vzpomínek, Tento druhý zdroj je předůležitý. Tyto vzpomínky a paměti nejsou nikde zaznamenány. Není a vůbec v budoucnu již nemůže býti pamětník tak starý, tak bystrý poizorovatel, s výbornou, ba překvapující pamětí, který jako synek patricijské, vážené rodiny (otec Ignác Schiebl měl knihtiskárnu a vydával časopisy i spisy, jež sę týkaly Plzně), by byl prožil doby nejzajímavějšího rozvoje od dozvuků doby probuzenské až do dneška. Měl příležitost všecko pořádně poiznati a pochopiti, vynikaje náležitou, střízlivou objektivností. Schieblovy »vzpomínky«, z nichž ukázky podal, mají hlavní ráz kultúrnohistorický. Proto Český Lid všímá si nejprve této záslužné jeho činnosti. Dále patří do ráraice Českého Lidu druhý obor Schieblovy činnosti, kterou věnoval a věnuje zpracování pověstí, sebraných z knih i íz lidového podání. Ukázku rpozmali čtoucí Českého Lidu ve vzorné srovnávací studii Schieblově o dudákovi opilém, který spadl do jámy, do společného hrobu za moru. Článek ten ukázal, jak důkladné, vědecky bezvadné bude životní dílo Schieblovo: »Pověsti celého západního pomezí Čech« (od Aše k Č. Budějovicům). Směl jsem nahlédnouti do osnovy a látky tohoto monumentálního díla. Obsahuje přes 4500 pověstí, nejen sebraných prostě k otisku, nýbrž (a to je zásluha nejdůležitější), opatřených