českou za provdání a zasnoubení s Češkami sčeštili, kdež v okolí samí Čechové sídlili. Takž na důkaz toho máme: Německý Brod, Německé Slabce, Podmokle, vesnice na Rakovnicku nyní české. Německá Kopista, Koštice vsi nyní české a jiné; však ale ještě více míst pouze českých se poněmčilo, zvláště po hranicích zavedením učitelů a ouřadníků německých, jakož česká' Kopista, Česká Lípa, Český Dub, České Budějovice, kdež ještě r. 1805 a 1814 více Čechů nežli Němců jsem nalezl. Množství obyvatelů českých jsem napadl 1810 nad Jabloni, na Zákupech, na České Lípě, na Bilině, Litoměřicích, Žatci. Na Žitavě jsem (já Vác. Krolmus) českého pastora Borota vystěhovanému českým slovo Boží r. 1815 česky kázati slyšel a zde množství českých rukopisů, listin a spisů ohledal. Bo-rot mi tehdáž vypravoval, že před ním mnozí pastorové čeští, jako Peškové z Čech zde sídleli a úřadovali nad vystěhovanci Českými. Dále pravil, že na Drážďanech českým exulantům česky slovo Boží se přednáší; jež ještě r. 1828 p. Fr. Miltner, vrchní Smeěenský, se svým sluhou slyšel. Dále pravil, že na Berlíně Fridrichova ulice na hodinu cesty dlouhá samými vystěhovanci českými osazená jest, kteří svůj chrám Páně podle spůsobu Betlémské kaple v Praze, v nížto mistr Jan Hus kázával, postavený mají, v kterémž se jen česky zpívá a slovo Boží hlásá. Sem že přicházejí i Čechové vystěhovaní z Riksdorfu, vsi hodinu cesty od Berlína vzdáleného, kteří se orbou a zeleninami na trhu v Berlíně poctivě se živí a posud, volají: »Geben sie mir počinek«. Při tomto chrámu Páně mají své martyrologium, v němž zapsáno, odkud která rodina z Čech sem připutovala, a co která vytrpěla. To samé později shledal p. Jan Fiala, vj^sloužilý důstojník a Žveykal, poutník z Pralry (zlatník).

Že po vystěhování skromný počet Čechů zde v Čechách pozůstal, dokazují matriky po bitvě Bělohorské a po třidcetileté válce založené; starší zápisy a matriky jen leckdes před bitvou, jako na Slaným, na Arnoštovicích atd. nalézáme, se zachovaly. Nejspíš vystěhovanci, matriky staré sebou do cizozemska zanesli, kdež se ještě nacházejí, jestli se zatím neztratily. Roku 1833 na Drahno-oujezdě, na panství Zbirožském v archivu farním nalezl jsem v. matrice křtící, r. 1627 založené za pat. fr. Mat. Lukášenieia, Poláka z hlavního řádu. kazatelského, jenž zde nad 16 osadami totiž: Křickou, Zvikoveckou, Radnickou, Dlouholhoteckou, Skrejskou, Mlečickou, Cerhovickou, Slabeckou, Velkolahovickou, Vojeničkou, Žebráckou, Voseckou, Liblinskou, Mirešovickou a Mejtskou ouřa-doval, ku kterýmž přes 70 vesnic přivtěleno bylo, kterýchžto míst od r. 1627 až do r. 1631 jen 10 dítek pokřtil, za tou příčinou, že mnohé dítky ještě od akatolických pastorů tajně pokřtěny byly. Od r. 1631 až do r. 1632 počítá se 46 pokřtěných. Poslední jest dne 5. prosince z městečka Zvikovce Jan, syn Petra Linharta, pokřtěn.