Dne 20. června 1896 otevřena byla v Drážďanech výstava saského řemesla a uměleckého průmyslu, jež trvala do .27. září 1896. Zde bylo také lužicko-srbské oddělení národopisné. Poprvé zde viděli jsme do jisté míry úplný celkový .obraz lužicko-srbského lidu a jeho života i bytu. V tom spočíval hlavní význam a zajímavost luži-ckého oddělení drážďanské výstavy, o jehož vznik, uskutečnění a uspořádání měl hlavní zásluhu známý linguista lužický dr. Arnošt Muka a věrný jeho spolupracovník, učitel budyšínských měšťanských škol Adolf Sommer; jim vydatně pomáhali stavební inspektor Karel Schmidt a architekt G r o t h e, oba rození Němci. Ovšem spolupůsobila ještě řada Srbů z Drážďan i z různých končin srbské vlasti, jichž však z nedostatku místa nejmenujeme. Zásluhy dra. Ant. M u k y o lužickou výstavu byly tak veliké, že jej bez odporu můžeme nazvati jejím tvůrcem.

Lužicko-srbské oddělení skládalo se z výstavy lidových staveb a z národopisného musea. Zajímavo jest, že první, ovšem nejasnou a nevědomou myšlénku „lužické vsi" (a tím celého oddělení srbského) pojal inspektor Schmidt, jenž vyzván byv loňské zimy vládou ke studiu lidových staveb (za účelem záchrany charakteristického stavitelství lidového) a povzbuzen vyobrazeními a plány ve spisku „Wobydlenje íužiskich Serbow" (od podepsaného), jal se s architektem G-rothem studovati lidové stavby srbské Lužice a pojal úmysl, postaviti při nejbližší příležitosti, totiž na nějaké výstavě, srbskou chatu. Tento jeho zájem pro srbské lidové stavby živil dr. Arn. Muka, vyzval Schmidta k návštěvě naší Národopisné výstavy a navrhl mu pořízení srbské vsi a srbského musea v Drážďanech — a takový byl počátek lužicko-srbského oddělení výstavy drážďanské.