já jeho služebnicej mohla býti! Pojďte vy sem, zedníei! (Zedníci, baumistr přijdou.)

Barb'ora. Podívejte se, jak ta věž stojí! Jedna jest při ní chyba, že nejsou než dvě okna. Hleďte mně třetí okno vystavěti ke cti a chvále sv. Trojici.

Baumistr. Toho my nyní učiniti nemůžeme, neb se tvého otce obáváme, neb .on nám neporučil než dvě okna udělati. My jeho příkazu musíme zachovati.

Barbora. Jen vy hleďte třetí okno vystavěti, o to se nechtějte nic starati. Já vás dobře před otcem mým vymluvím, buďte vy jisti tím.

Baumistr. Poněvadž ty nás chceš vymluviti, my to mužem snadno učiniti. Tak tehdy pojďte brzy, ať to pannu ne-zmrzí. (Jdou pryč.)

Dioscor. Již jsem se s cesty navrátil, všecko v dobre'm zdraví spatřil. Ale (s leknutím), co to vidím nového? I jdi mně hned pro toho, kdo by poručil třetí okno vystavěti proti zápo-vědi naší.

Služebník. Jejich vladařské milosti, stane se to hned v rychlosti!

Baumistr. Barbora, tvá dcera milá, ona nám tak poručila, třetí okno míti chtěla, nás zastat připověděla.

Dioscor (s hněvem k služebníkovi). Zavolej mně Barboru, ať ke mně přijde v tu dobu.

Služebník. Jejich vladařské milosti, stane se to hned v rychlosti. (K Barboře.) Barboro, máš jít k otci svému, však velmi rozhněvanému.

Barbora. Půjdu, půjdu s radostí, poznám jeho prchlivosti.

Dioscor. Co jsi to za......učinila, že jsi proti zapovědí mé třetí okno vystavit dala ?

Barbora. Protože slouží lépe k světlosti a vyznamenávají božství! Proto

jsem to učinila, abych tudy vyjevila, že věřím Boha živého, v Trojici požehnaného, Otec, Syn a Duch svatý, že jsou jedné podstaty.

(Dioscor hněvem rozpálený vytrhne na ni meč a ona utíká.) Dioscor. Bohové, bohové naši! Co já otec nešťastný slyším od bezbožnej, co mně o Ježíši praví a mně ukracuje mého zdraví. (K služebníkovi.) Pojď tehdy brzy, ať ji mužem tím spíš najíti a na jinší víru přivedsti. (Jdou pryč.)

(Ovčák pase stádo.) Dioscor (již k přítomnému i. Viděl-li jsi mou dceru Barboru ? (Ovčák mlčí.)

Dioscor. Pověz a nechtěj tajiti, ať ji mohu tím spíš najíti.

Ovčák 1. Já jsem ji neviděl, já jsem tu pořád neseděl; ale tamhle můj strejc Klicoun jest-li ji neviděl? Jeho se zeptejte!

(Ovčák 2.1 Dioscor (již k přítomnému). Viděl-li jsi mou dceru Barboru? Odpověz a nechtěj tajiti, ať ji mohu tím spíš najíti.

Ovčák. Hulá! hulá! Tam do ty skály vlezla a tam se schovala.

Dioscor i již k přítomné). Zde tě nalézám kvítku, nebudeš věru Ježíši k užitku. Počkej, počkej, já tě zaopatřím (táhne ji za ucho). Jdi mi hned pro kati, ať zlostí neomdlím !

Služebník. Jejich vladařské milosti, stane se to hned v rychlosti. (Pryč.)

S1 užebnik (již kpřítomným). Jsem poslaný pro tě od mého pána, máš vzít sebou svého kamaráda.

Kat. Já, služebník pána me'ho, jsem přihotovený času každého.

Kati (již k přítomnému Dioscorovii. Co poroučej, náš pane, jejich rozkaz se hned stane.

Dioscor. Vemte tu darebnou a ničemnou, do žaláře ji vsaďte a mně ji dobře zaopatřte a já půjdu k císařovi, vladařovi, představenému Marcyánovi.

Kati. Jejich vladařské milosti, stane se to hned v rychlosti.

(Dokončení.)